Račice-Pístovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Račice-Pístovice
Pohled na Račický zámek

Pohled na Račický zámek

znak obce Račice-Pístovicevlajka obce Račice-Pístoviceznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0646 593516
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 18,86 km²
počet obyvatel: 1 193 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 340 m n. m.
PSČ: 683 05
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Račice 72
68305 Račice-Pístovice
starosta / starostka: Lubomír Pospíšil
Oficiální web: www.racice-pistovice.cz
E-mail: racice.pistovice@worldonline.cz
Račice-Pístovice na mapě
Račice-Pístovice
Red pog.svg
Račice-Pístovice
Části obce (2)
Račice, Pístovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Račice-Pístovice (původně Ratzici) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v severozápadní části okresu Vyškov s přibližně 1150 obyvateli. Obě vesnice, Račice a Pístovice, jsou v jednu obec spojeny od roku 1960. Nachází se 9 km severozápadně od města Vyškov v údolí říčky Rakovec na úpatí Drahanské vrchoviny.[2]

Po sloučení byla v obci zahájena výstavba čistírny odpadních vod a také byla provedena plynofikace obou částí vsí. Stojí zde základní škola dvoutřídka, mateřská škola, obecní úřad i pošta. Obcím dominuje Račický zámek stojící na kopci nad vesnicí Račice. Obec je též rekreačním a odpočinkovým místem okolo Pístovické riviéry.[3]

Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je pár podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, rekreaci a zemědělství.[3]

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Račice 1846

Historie obce Račice-Pístovice se začíná psát v roce 1227, kdy nalézáme v testamentu Kojaty z Hněvína Mostu první písemnou zmínku o Račicích. V roce 1960 došlo ke sloučení Račic s Pístovicemi v jednu obec, nesoucí název Račice-Pístovice. V roce 1996 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod. V roce 1999 začala plynofikace obou částí obcí, která byla v následujícím roce dokončena.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1193 obyvatel. Z nich bylo 594  mužů a 599 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1107 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,2 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,4 %. Z celkem 941 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 538 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,1 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 71 % patřilo mezi zaměstnance, 2,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[4] Úhrnem 541 obyvatel obce (což je 48,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 191 obyvatel bylo Moravanů a 11 Slováků. Celých 481 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[4] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 327, z toho k římskokatolické církvi 293 věřících. Druhá v pořadí, Církev československá husitská, zde má 4 věřící, všechna ostatní vyznání méně než čtyři.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]

Místní části (rok přičlenění k obci[5]) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Pístovice (1960) 482 482 510 440 502 474 531 450 485 444 411 375 385 478
část Račice 809 861 942 929 953 909 876 897 914 835 736 625 633 629
celá obec 1291 1343 1452 1369 1455 1383 1407 1347 1399 1279 1147 1000 1018 1107
Počet domů část Pístovice (1960) 72 76 79 85 96 103 120 143 - 129 127 156 188 204
část Račice 128 135 146 150 173 177 208 252 374 237 218 256 273 282
celá obec 200 211 225 235 269 280 328 395 374 366 345 412 461 486

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z bývalých městysů v okrese Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jednoho místostarostu a další členy obecní rady, která má dohromady 5 členů. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Račicích-Pístovicích volební účast 61,07%[6] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ČSSD, Moravané, KSČM, Nezávislí a KDU-ČSL):[7][8]

Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátů
ČSSD 1 509 4
KSČM 1 498 3
KDU-ČSL 1 434 3
Nezávislí 1 330 3
Moravané 1 085 2

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Jsou popisovány vyhláškou takto:[9]

V heraldicky pravém modrém poli je umístěn zlatý vpravo kráčející jelen vyrůstající z dělící čáry nesoucí parohy o čtyřech výsadách, který byl odjakživa součásti obecní pečeti. V levém zeleném poli je umístěno šikmé stříbrné břevno a pod ním stříbrná radlice špičkou dolů postavená, ostřím vlevo otočená, která symbolizuje zemědělský charakter obce. Ve stejných barvách je nesen i obecní prapor, jenž tvoří čtyři vodorovné pruhy v barvách modré, žluté, bílé a zelené.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Autobusová zastávka a socha Immaculaty v pozadí

V minulém století mělo račické panství rozlohu 2725 ha. Obyvatelé se živili převážně polním hospodářstvím, prací v lese, v kamenolomech, na pile, ve mlýně a na velkostatku. Z řemeslných oborů zde bývalo nejvíce rozšířeno soukenictví. Ještě za první republiky zde fungovala ruční tkalcovna, mlýn a jeden kamenolom. Po válce v Račicích působilo lidové družstvo uměleckých řemesel, truhlářská provozovna a pekárna.[10] Dnes v obci působí pila, pekárna, několik rekreačních zařízení a hostinců. Dále se tu nachází základní škola jednotřídka se dvěma ročníky, mateřská škola, obecní úřad a pošta.[11]

Zemědělské družstvo s pastvinářskou farmou bylo založeno v roce 1950 a obhospodařovalo přibližně 250 ha půdy. Po sloučení obcí bylo k družstvu připojeno i JZD Pístovice se 40 ha půdy.[10] V roce 1922 byla v obci zahájena autobusová doprava a to na trati Vyškov - Krásensko. V šedesátých letech zde již jezdilo 12 spojů ve směrech na Brno, Vyškov a Blansko.[10] Dnes je veřejná doprava zajišťována autobusy ČSAD Vyškov do Vyškova, do Brna (přes Bukovinku a Ochoz) a do Adamova.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Račicích-Pístovicích.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

S obcí Račice je svým narozením spojena řada slavných a významných osobností, následující tabulka zachycuje některé z nich:

Jméno nar. zem. povolání
Alois Hudec 1908 1997 absolutní mistr světa v nářaďovém tělocviku z Paříže roku 1931 a olympijský vítěz v rozporu na kruzích z Berlína roku 1936
Alois Kotzmann 1868 1938 průkopník hasičského hnutí v Rakousko-Uhersku
ThDr. František Bulla 1868 1929 český papežský komoří, biskupský rada, předseda Ústřední jednoty Raiffeisenek, člen správní rady Moravské banky
Ing. Karel Šrogl 1860 1938 dlouholetý správce račického panství a lesnický odborník habsburské monarchie
Josef Matěj Šrogl 1861 1924 učitel a významný hudební skladatel, jenž zemřel v Jakartě
Vladimír Šťastný 1919 1997 hudební skladatel známý především v Japonsku.

Region[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Drahanská vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[12] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[13] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Oficiální stránky obce Račice-Pístovice [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2006, rev. 2008, [cit. 2008-04-01]. Dostupné online.  
  3. a b c d Více o Račicích [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  4. a b Račice-Pístovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  5. a b Račice-Pístovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  6. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Račice-Pístovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  7. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Račice-Pístovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  8. Složení zastupitelstva [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  9. Obec Račice [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-19]. Dostupné online.  
  10. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 407 - 410.  
  11. Komerční objekty [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  12. Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  
  13. Mikroregion Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  
  14. Zdravý mikroregion - Základní informace [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Sto let Sokola Račice. Račice : TJ Sokol Račice, 2007.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Pokog swaty u nas panug. Račice : autorka vlastním nákladem, 2007.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Alois Hudec, račický olympijský vítěz.. Račice : TJ Sokol Račice, 2008. Ke 100. výročí Hudcova narození. 
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Cestička do školy. Račice : vlastním nákladem, 2008. Ke 220. výročí založení školy v Račicích. 
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Městys Račice - historie a současnost: autorka vlastním nákladem, 2009. K 85. výročí kronikářské práce v Račicích.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]