Milonice (okres Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Milonice
Kostel sv. Petra a Pavla (2007)
Znak obce MiloniceVlajka obce Milonice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0646 593338
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Vyškov (CZ0646)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bučovice
Historická země Morava
Katastrální území Milonice
Katastrální výměra 4,99 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 349 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 250 m n. m.
PSČ 683 33
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Milonice 118
68333 Nesovice
Starosta Jitka Chramostová
Oficiální web: www.milonice.cz
Email: ou@milonice.cz
Milonice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Milonice
Milonice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Milonice (německy: Pflaumendörfel) se nachází v okrese VyškovJihomoravském kraji. Žije zde 349[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Název vznikl odvozením od jména jejího zakladatele vladyky Miloně. V roce 1360 se uvádí, že zde byl již dvůr, lázně a tvrz, která stála údajně na místě pozdější školní zahrady, obklopená vodním příkopem. Dalšími významnými držiteli osady ve středověku byli páni z Ojnic / 1447, 1466 /. V roce 1780 koupil Milonice kníže František z Lichtenštejna a připojil je k panství Bučovskému.

K obci patřily také osady Reska Lhota, která v polovině 16. století zanikla a Rošťoutky, kde se zachoval dvůr, mlýn a hospoda až do pozdějších let.

Doba vzniku kostela v obci nebyla přesně zjištěna. Zmínka o faře se však objevuje již v r. 1397, v 16. století přešla pod majetek podobojí. Obnovení katolické farnosti bylo v r. 1654. Patřily k ní obce Milonice, Uhřice, Dobročkovice, Nesovice a Nové Zámky. Do r. 1786 sem patřily i Šardičky.

Původní kostel stál v nynější farské zahradě a hřbitov kolem něj sahal až k silnici.

V letech 1805 – 1807, za panování knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna byl ve vsi náhradou za starý kostel postaven nový, zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. První farář v něm se jmenoval Antonín Kašparides.

Dobu výstavby kostela dodnes připomíná velký lichtenštejnský erb, zavěšený nad vchodem do chrámu. Z něj také vychází společně s obecní pečetí z r. 1688 znak obce Milonice, navržený heraldikem Miroslavem Pavlů. Motiv jetelového trojlístku symbolizuje zemědělský charakter obce, orlí křídlo z rodového erbu Lichtenštejnů v původních barvách, atributy patronů Milonického kostela sv. Petra a Pavla na modrém podkladě, znázorňujícím protékající Milonický potok.

Znak obce i obecní prapor byly slavnostně uděleny představitelům obce předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václavem Klausem dne 19.11.2001 a vysvěceny u příležitosti Petropavlovských hodů v červnu 2002.

První školu v obci založili Čeští bratři v l6. století. Po jejich vypuzení škola zanikla a nově se připomíná až v 18. století. Navštěvovalo ji až 300 žáků z širokého okolí.

Od roku 1996 je škola pro nedostatek dětí zrušena.

Elektrifikace obce je datována do r. 1922. V obci byla četnická stanice, spořitelní a záloženský spolek „Raifaisenka“. Ještě ve 30. letech stálo v obci několik domků s doškovými střechami, lidé jim říkali Betlém.

Rozsáhlou činnost zaznamenávala tělovýchovná jednota SOKOL, spolek dobrovolných hasičů vznikl v r. 1896.

Poštovní úřad byl zřízen r. 1893 a úřadovalo se v něm do r. 1926. Roku 1948 byla pošta v obci zrušena. Nově byla zřízena až r. 1994 v nově vybudované víceúčelové budově.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 362  obyvatel. Z nich bylo 193  mužů a 169 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 43,4% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 348  lidí. Nejvíce z nich bylo (15,8%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 12,4% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 8,9%. Z celkem 305  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 42,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,2% a bez vzdělání bylo naopak 0,3% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 173 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,8% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 76,9% patřilo mezi zaměstnance, 0% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[2] Úhrnem 112 obyvatel obce (což je 32,2%), se hlásilo k české národnosti. Dále 106 obyvatel bylo Moravanů a 3 Slováků. Celých 134 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[2] Ke dni 31. prosince 2010 zde žilo 353 obyvatel, z toho 188 mužů a 165 žen.[3]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Milonice 403 412 423 533 523 531 588 532 584 506 394 343 337 348
Počet domů část Milonice 83 79 84 90 95 103 127 137 140 141 128 151 147 148

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nacházejí tato chráněná území: Evropsky významné lokality: Černecký a Milonický hájek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Milonice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  3. Aktuální statistické informace z MV ČR
  4. Milonice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]