Zelená Hora (okres Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zelená Hora
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Zelená HoraVlajka obce Zelená Hora
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel319 (2023)[1]
Rozloha2,96 km²[2]
Katastrální územíZelená Hora na Moravě
Nadmořská výška368 m n. m.
PSČ683 21
Počet domů119 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZelená Hora 32
683 21 Pustiměř
zelena.h@tiscali.cz
StarostaIng. Vojtěch Šírek
Oficiální web: www.zelenahora.eu
Zelená Hora na mapě
Zelená Hora
Zelená Hora
Další údaje
Kód obce593702
Kód části obce192724
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená Hora (německy Grünberg, též Kopčany) je obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží na úpatí Drahanské vrchoviny osm kilometrů severozápadně od okresního města Vyškov a jeden kilometr severně od spádové vesnice Pustiměř v nadmořské výšce 368 až 380 metrů. Sídlištně je to tzv. ulicovka s jedním ramenem. Žije zde 319[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé větrné mlýny (foto:1940)

Před založením obce se nedaleko nacházelo staré slovanské hradiště, dnes nazývané jako Hradisko Zelená Hora nebo Hradisko Radslavice. Toto místo vykazuje podle archeologických nálezů stopy kultur z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i únětické kultury. Také tu byly zaznamenány nálezy zbytků keramiky, železné ostruhy a háčky ze slovanského osídlení. Dodnes jsou patrné výrazné zbytky opevnění v podobě valu. Není vyloučeno, že právě na tomto místě stával také románský hrad z doby, kdy bývala nedaleká obec Pustiměř správním střediskem širokého okolí.[4] Obec byla založena jako dominikální osada v roce 1763 na vyklučené lesní půdě náležící k vyškovskému panství. První stavení se zde ale začaly objevovat již v roce 1720, kdy si zde stavěli domky dřevorubci z blízkého okolí jako přístřešky na noc. Gruntovní kniha byla vedena od 2. ledna 1766, kde je v té době uvedeno 21 domů. První zmínka o větrném mlýnu v blízkosti obce je z roku 1837.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 274  obyvatel. Z nich bylo 134  mužů a 140 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,2% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 240  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,7%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 15,8% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1%. Z celkem 202  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 35,1% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,4% a bez vzdělání bylo naopak 0% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 117 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92,3% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,4% patřilo mezi zaměstnance, 2,6% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 87 obyvatel obce (což je 36,3%), se hlásilo k české národnosti. Dále 65 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 111 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 84 – k římskokatolické církvi 76 věřících.[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]

Místní části (rok odtržení[4]) 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Zelená Hora 117 174 322 420 443 451 541 526 480 259 300 279 265 231 219 240 297
část Pustiměř (1926) 700 765 864 903 870 892 980 1 020  
celá obec 817 939 1 186 1 323 1 313 1 343 1 521 1 546 480 259 300 279 265 231 219 240 297
Počet domů část Zelená Hora 24 34 65 80 90 96 102 106 110 98 84 81 85 97 102 108 119
část Pustiměř 102 132 144 147 155 165 179 187  
celá obec 126 166 209 227 245 261 281 293 110 98 84 81 85 97 102 108 119
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 Zelená Hora byla jako osada obce k Pustiměři a od roku 1880 je obcí v okrese Vyškov.[12]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
  • Dva zaniklé větrné mlýny Zelená Hora I. a II.
  • Pískovcový kříž na návsi (1869)
  • Socha svatého Václava z roku 1926
  • Pomník vysídlení obce
  • Památník konce války – kámen s letopočtem
  • Zvonička
  • Litinový kříž (1856)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 448. 
  5. DOLÁK, Svatopluk. Stručné dějiny obce Zelená Hora. Zelená Hora: obec Zelená Hora, 1998. 31 s. 
  6. a b Zelená Hora (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 
  7. Další církve a náboženství měly ve městě méně než 10 věřících
  8. Zelená Hora - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Zelená Hora, s. 489. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 665. 
  13. Udělené symboly – Zelená Hora [online]. 2001-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s. 
  • DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj města a obce Jihomoravského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2008. 466 s. 
  • DOLÁK, Svatopluk. Stručné dějiny obce Zelená Hora. Zelená Hora: obec Zelená Hora, 1998. 31 s. 
  • BURIAN, Václav. Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Vlastivědný Ústav, 1965. 79 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Studnice Podivice Ondratice Růžice kompasu
Radslavičky Sever Drysice
Západ   Zelená Hora   Východ
Jih
Radslavice Vyškov Pustiměř