Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Lysovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lysovice
Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

znak obce Lysovicevlajka obce Lysoviceznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0646 593281
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec: Vyškov
historická země: Morava
katastrální území: Vyškov
katastrální výměra: 5,29 km²
počet obyvatel: 279 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 270 m n. m.
PSČ: 682 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Lysovice 68
682 01 Vyškov 1
starosta / starostka: Zdeněk Gryc
Oficiální web: www.obeclysovice.eud.cz
E-mail: obec-lysovice@cbox.cz
Lysovice na mapě
Lysovice
Red pog.svg
Lysovice
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Lysovice (původně se psaly Lissowitz)[2] jsou obec Jihomoravského kraje ležící v jižní části okresu Vyškov. Nacházejí se 11 km jižně od města Vyškov u silnice z Rostěnic do Kučerova v nadmořské výšce 270 m n. m. Obec s přibližně 270 obyvateli je půdorysně tzv. návesní silnicovka, kterou protéká Lysovický potůček ústící do Rostěnického potoka. Nad jih od obce ční kopec Větrník (394 m n. m.).[3]

Obec Lysovice byla až do 2. světové války součástí německého ostrůvku v okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami. Je zde historická památková zóna s domy se žudry a filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.[4]

Dnešní obec je součástí mikroregionu Větrník, v obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Památník Sovětské armády

První písemná zmínka o Lysovicích pochází z roku 1465, kdy je obec uvedena v souvislosti s placením poplatků olomouckému biskupství pod názvem Lissowicz. Další dochovaná zmínka je záznam o vlastnictví Lysovic dominikánkami od svaté Kateřiny v Olomouci, které obec drželi v roce 1519. Podle tehdejších příjmení obyvatel lze soudit, že převážná část osadníků byli Němci, zřejmě potomci německých kolonistů, které na Vyškovsko uvedli na konci 13. století páni z Obřan.[5] Dominikánskému klášteru obec náležela až do roku 1685, kdy se stal jejím novým majitelem Dominik Ondřej hrabě z Kounic. Ten upravil lysovickým roboty a připojil obec k slavkovskému panství.[3]

V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Pozemkové knihy se dochovaly od roku 1807. Roku 1822 bylo v Lysovicíh 54 usedlostí. První německá škola v obci vznikla v roce 1846.[3] Nová německá škola byla původně jednotřídní, v roce 1918 navýšila svou kapacitu díky přeložení německé měšťanské školy.[3]

Z původních německých spolků lze zmínit zejména spolek hasičů z roku 1880, dále pak chovatelský z roku 1911, pěvecký a malozemědělský spolek z roku 1924. V obci též působila německá organizace Bund der Deutschen.[6]

Ve volbách v období první republiky v obci dominovaly německé strany: v roce 1929 vyhrála volby Německá křesťansko sociální strana lidová, v roce 1935 pak Sudetoněmecká strana. Při osvobozování 20. dubna 1945 byly Lysovice zasaženy sovětskými bombardéry, které prováděly nálety na německé pozice na Vyškovsku.[7] Po druhé světové válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec osídlily české rodiny. Ve volbách po roce 1946 zvítězila před komunisty a sociálními demokraty Československá strana lidová. Záhy v již čistě české obci byla otevřena česká základní škola, později i škola mateřská.[6]

Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Vyškov.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 279  obyvatel. Z nich bylo 146  mužů a 133 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,6% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 270  lidí. Nejvíce z nich bylo (17,8%) obyvatel ve věku od 0 do 14  let. Děti do 14 let věku tvořily 17,8% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,9%. Z celkem 222  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,9% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,8% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 127 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 89% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 66,1% patřilo mezi zaměstnance, 3,1% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 51,1% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[9] Úhrnem 98 obyvatel obce (což je 36,3%), se hlásilo k české národnosti. Dále 86 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 80 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[9]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10][11][12]

Místní části 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Lysovice 322 381 398 397 424 420 433 438 477 423 413 336 283 223 237 270
Počet domů část Lysovice 49 58 73 81 84 88 91 96 111 113 99 88 83 102 103 105

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Kučerov. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské dicézeMoravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla. Místním knězem je administrátor excurrendo, Kučerov - R. D. Jan Hanák.[13] Při censu prováděném v roce 2011 se 80 obyvatel obce (30%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 56 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 54 obyvatel k římskokatolické církvi (20% ze všech obyvatel obce) a 1 k Církvi československé husitské. Úhrnem 61 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 129 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[9]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lysovicích volební účast 72,77 %[14] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[15]

Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátů
Nezávislí kandidáti 994 7

Ve volebním období 2010–2014 a poté opět v roce 2014 byl zvolen starostou Zdeněk Gryc.

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Škola (německá jednotřídka) byla založena v roce 1846. V roce 1918 sem byla přeložena z Vyškova německá měšťanka. Česká obecná škola byla otevřena v roce 1945 a mateřská škola v roce 1946. Dnes v Lysovicích škola není, žáci navštěvují ZŠ v Rostěnicích. V obci je filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Obec je tak přifařena do Kučerova. Kostel se nachází v severovýchodní části obce, za objektem je situován hřbitov.[3]

Lysovický hřbitov

Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál s kapacitou 120 míst, který se nachází v budově Kulturního domu. Knihovna v obci je v budově Obecního domu v Lysovicích.[16]

V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Lysovice. Tento areál stojí v severovýchodní části obce. Dále pak je v obci jedno oplocené hřiště pro volejbal a košíkovou. Na návsi též stojí tělocvična a nové hřiště pro děti.[16]

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván jen ke skladování. Tento areál je v pásmu hygienické ochrany vyhlášené v roce 1989 pro zemědělské družstvo Rozvoj Rostěnice – středisko Lysovice. Mezi tímto areálem a obcí jsou umístěny nefunkční betonové silážní věže, které nejsou využívány a chátrají.[16]

Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4316 RostěniceZvonovice–Lysovice. Ta se v Rostěnicích připojuje na stykovou křižovatku tvaru „T“ se silnicí III/4314. Silnice III/4314 křižuje II/430 BrnoHolubiceRousínov úrovňovou křižovatkou.[16] V obci je vybudována jedna autobusová zastávka, jenž zároveň slouží jako turistické odpočívadlo. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Vyškova do Lysovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[17]

Na katastrálním území Lysovic se nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je autoservis nebo sídlo firmy pro zemní a stavební práce.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kříž při polní cestě na Kučerov
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lysovicích.
  • Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi je barokní kamenná socha z roku 1732
  • Barokní boží muka z poloviny 18. století
  • Domy se žudry (Historická vesnická památková zóna) čísla popisná 15-17, 21, 23, 26, 33, 39, 40, 45, 72 a 76
  • Kamenný kříž u kostela
  • Kamenný kříž při cestě do Kučerova
  • Památník Sovětské armády na návsi odhalený 6. června 1975

Region[editovat | editovat zdroj]

Rekreace a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Obec Lysovice není kvůli zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic není tato turistická cesta vzhledem k bezlesnému úseku příliš využívaná. Její označník stojí uprostřed návsi poblíž nově zbudovaného turistického odpočívadla.[16]

Mikroregion Větrník[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.[19] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu apod. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a jednatel.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 303.  
  3. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 370 - 371.  
  4. a b Obec Lysovice [online]. www.vetrnik-obce.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.  
  5. Nekuda str. 76–77.
  6. a b Historie obce [online]. Obec Lysovice, 2006, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.  
  7. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 173.  
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 298.
  9. a b c Lysovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  10. Lysovice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-07-12]. Dostupné online.  
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Lysovice, s. 489.  
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.  
  13. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  14. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Lysovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  15. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Lysovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  16. a b c d e Územní plán obce Lysovice návrh [online]. Město Vyškov, 2008, rev. 2011, [cit. 2008-05-09]. Dostupné online.  
  17. IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  18. Firmy Lysovice [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2011, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  19. Svazek obcí Větrník [online]. www.RISY.cz, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  
  20. Mikroregion "Větrník" [online]. Obec Rostěnice-Zvonovice, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Tučapy Rostěnice-Zvonovice Hlubočany Růžice kompasu
Podbřežice Sever Kučerov
Západ   Lysovice   Východ
Jih
Dražovice Letonice Bohaté Málkovice