Slavkov u Brna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slavkov u Brna
Letecký pohled na centrum Slavkova od jihu

Letecký pohled na centrum Slavkova od jihu

znak obce Slavkov u Brnavlajka obce Slavkov u Brnaznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0646 593583
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Slavkov u Brna
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Slavkov u Brna
katastrální výměra: 14,95 km²
počet obyvatel: 6 564 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 211 m n. m.
PSČ: 684 01
zákl. sídelní jednotky: 14
části obce: 1[2] Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „“
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Slavkov u Brna
Palackého nám. 64
684 01 Slavkov u Brna
starosta / starostka: Michal Boudný
Oficiální web: www.slavkov.cz
E-mail: podatelna@meuslavkov.cz
Slavkov u Brna na mapě
Slavkov u Brna
Red pog.svg
Slavkov u Brna
Zdroje k infoboxu a částem obce

Slavkov u Brna (německy Austerlitz)[3] je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava. K 1. lednu 2017 zde žilo 6522 obyvatel.

Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Slavkova 1805

První písemná zmínka[editovat | editovat zdroj]

První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil Řádu německých rytířů držbu města Novosedlic (původně ves, z níž se Slavkov u Brna vyvinul) a čtyř okolních vsí.[5] Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně odvozeno z českého „Novosedlice“ → německy původně „Nausedlitz“. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.

Na počátku 13. století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci - habáni a vznikla zde i početná židovská komunita.

Kounicové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hrabě Václav Robert z Kounic (1848–1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka a studentský mecenáš.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 6564  obyvatel. Z nich bylo 3175  mužů a 3389 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,9% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 6207  lidí. Nejvíce z nich bylo (17,6%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 14,3% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2%. Z celkem 5322  občanů města starších 15 let mělo vzdělání 34,4% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,2% a bez vzdělání bylo naopak 0,3% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 3174 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,7% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,6% patřilo mezi zaměstnance, 3,8% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. [6] Úhrnem 3109 obyvatel města (což je 50,1%), se hlásilo k české národnosti. Dále 1482 obyvatel bylo Moravanů a 37 Slováků. Celých 2 550 obyvatel města však svou národnost neuvedlo. [6]

Vývoj počtu obyvatel za celé město i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k městu či následné odtržení.[7]

Místní části (rok přičlenění k obci[7]) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Slavkov u Brna 3305 3010 3475 3145 3474 4231 4554 4445 4747 5001 5609 5890 5881 6207
část Slavkov Židovská Obec (1919) - 477 444 558 649 - - - - - - - - -
celá obec 3305 3487 3919 3703 4123 4231 4554 4445 4747 5001 5609 5890 5881 6207
Počet domů část Slavkov u Brna 476 425 448 491 625 687 962 1067 1068 1100 1101 1219 1231 1363
část Slavkov Židovská Obec (1919) - 73 79 77 85 87 - - - - - - - -
celá obec 476 498 527 568 710 774 962 1067 1068 1100 1101 1219 1231 1363

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Město je sídlem římskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské dicézeMoravské provincii. Farním kostelem je kostel Vzkříšení Páně. Místním knězem je Mgr. Milan Vavro, farář.[8] Při censu prováděném v roce 2011 se 1 707 obyvatel města (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 238 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 1 028 obyvatel k římskokatolické církvi (17 % ze všech obyvatel města), dále 7 k pravoslavné, 36 k Církvi československé husitské, 44 k českobratrským evangelíkům a 8 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 1 950 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 550 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[6]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006 až 2014 byl starostou Ivan Charvát (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Michal Boudný (ČSSD). [9]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Mezi první organizované sporty ve Slavkově patří fotbal. V roce 1921 byl založen Sportovní klub Slavkov (SK Slavkov).[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vojáci z rekonstrukce slavkovské bitvy
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slavkově u Brna.

Památníky a památky bitvy u Slavkova v okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam památek Slavkovského bojiště.

Bitva u Slavkova se ve skutečnosti odehrála několik kilometrů západně od Slavkova. Veřejná doprava k památným místům je omezena, takže krajina si uchovává svůj venkovský vzhled. Ve zvlněné krajině, která se příliš nezměnila (kromě rozrůstajících se vesnic), stále převládá zemědělství. Až na dálnici, která přetíná bitevní pole.

  • Mohyla míru na Prateckém kopci - secesní památník bitvy nacházející se poblíž obce Prace navrhl a vystavěl Josef Fanta v letech 19101912. První světová válka odložila jeho otevření, které se konalo až roku 1923. Je to 26 m vysoká čtvercová budova se 4 ženskými sochami, které symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř je malá kaple. U památníku je také muzeum připomínající bitvu.
  • Na kopci Santon nad obcí Tvarožná stojí malá bílá kaplička. Zde byla hlavní část francouzského dělostřelectva. Tato pozice umožnila Francouzům získat převahu na severní části bitevního pole. Pod kopcem se každoročně konávají rekonstrukce bitvy.
  • Na kopci Žuráň měl Napoleon během bitvy svůj hlavní stan. Vrchol kopce s památníkem je dnes výsostným územím Francie.
  • Staré vinohrady u Újezda u Brna se staly svědky posledního krvavého střetnutí francouzských a ruských gard. Nachází se zde kaplička a nově také Památník Tří císařů.
  • Stará pošta v Koválovicích je původní historická budova z roku 1785. 28. listopadu 1805 zde měl svoje velitelství generál francouzské jízdy Murat, v den bitvy zde pobýval ruský generál Bagration a po bitvě zde přespal a vedl předběžná vyjednávání o příměří Napoleon. Dnes tyto události připomíná malé muzeum.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou:[11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží Quai d'Austerlitz.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-12-16]. Dostupné online.  
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 300.  
  4. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  5. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 423.  
  6. a b c Slavkov u Brna (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  7. a b Slavkov u Brna [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.  
  8. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  
  9. HRBÁČ, Adam. Návrat ČSSD: Boudný je novým slavkovským starostou. Vyškovský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online.  
  10. PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz. Slavkov u Brna : Bedřich Maleček - BM typo, 2007. 320 s. ISBN 80-903707-2-1. S. 273.  
  11. Partnerská města | Slavkov u Brna

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz : město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna : BM Typo, 2007. ISBN 978-80-903707-2-2.  
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov : Národohospodářská propagace Československa, 1936.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Velešovice Rousínov Dražovice Růžice kompasu
Křenovice Sever Němčany
Západ   Slavkov u Brna   Východ
Jih
Vážany nad Litavou Nížkovice Hodějice