František Uhlíř (herec)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Uhlíř
František Uhlíř (před r. 1927)
František Uhlíř (před r. 1927)
Narození19. prosince 1883
Slavkov u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. května 1926 (ve věku 42 let)
Moravská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Uhlíř (19. prosince 1883 Slavkov u Brna[1] – 18. května 1926 Moravská Ostrava[2][pozn 1][3]) byl český herec, režisér a divadelní ředitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování obchodní akademie v Brně[4] byl krátce úředníkem, poté ředitelem Občanské záložny ve Slavkově u Brna (1898–1918).[5] S divadlem začínal v místním ochotnickém souboru (vedoucí, organizátor, herec, režisér),[6] v roce 1918 hostoval v Národním divadle v Brně.[4] Na doporučení Jindřicha Vodáka byl o rok později (1919) angažován prvním ředitelem nově konstituovaného NDMS Václavem Jiřikovským do zakladatelského souboru ostravské činohry.[4] Působil zde nejprve jako herec (vedle hlavního oboru externě též v operetě), režisér a příležitostný scénický výtvarník, po odchodu V. Jiřikovského do Brna (1923) stál v letech 1923–1925 v čele NDMS ve funkci ředitele[7] a šéfa činohry.[8]

Patřil k všestranným realistickým divadelním umělcům, blízké mu byly především molièrovské postavy (např. Orgon v Tartuffovi, 1921). Vynikl i v komediálním žánru (Pseudolus v Plautově Taškáři, 1921), často byl obsazován do rolí moudrých, rozvážných, blahobytných starých pánů, lidových dobráků a bonvivánů.[4] Vlastní herecké zkušeností využíval i při své režijní práci, k jeho kritiky i diváky oceňovaným inscenacím patřily Pirandellovo Štěpování (1923), Shakespearův Večer tříkrálový (1923)[6] a Vrchlického Námluvy Pelopovy s hudbou Zdeňka Fibicha (1925).[9]

V krátkém ředitelském období se snažil na základě vědomostí a zkušeností z předchozí profese vymanit NDMS z tíživé ekonomické situace, zajistit mu finanční rovnováhu a zároveň udržet na svou dobu poměrně vysokou uměleckou úroveň jeho souborů, nastolenou v éře Václava Jiřikovského. Přes veškerou snahu i vynaložené úsilí se však jeho záměry nepodařilo v plném rozsahu realizovat. V důsledku vážného onemocnění odešel v listopadu 1925 na zdravotní dovolenou, z níž se již do divadla nevrátil. K 1. únoru 1926 byl na vlastní žádost z funkce ředitelé uvolněn a 18. května téhož roku podlehl srdeční chorobě.[10][11]

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ ...František Uhlíř, který při nástupu do ředitelské funkce nerad rezignoval na svou velmi perspektivní hereckou kariéru, utopil mnoho fyzických a duševních sil v každodenní organizátorské dřině a v nekonečných zápasech s čísly, která po něho představovala umělecké i hospodářské jistoty ostravského divadla. Jeho typicky divadelní osud je jeden z mnoha: přes nepopiratelnou schopnost dobře se orientovat v ostravské divadelní situaci i v divadelních počtech ani on nepřekonal nerozbornou hráz hospodářských potíží a neudržel přitom uměleckou úroveň svého předchůdce. “
— Miloš Zbavitel[12]

Divadelní role v NDMS, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 F. Šrámek: Léto, Farář Hora, režie František Uhlíř
  • 1919 G. B. Shaw: Pygmalion, Profesor Higgins, režie Alexandr Kantor
  • 1919 G. Hauptmann: Bobří kožich, Motes, režie Jaroslav Sedláček
  • 1919 F. Sokol-Tůma: Staříček Holuša, Vojtiš Holuša, režie Alexandr Kantor
  • 1919 O. Wilde: Vějíř lady Windermeerové, Pan Dumby, režie Václav Jiřikovský
  • 1919 J. J. Kolár: Pražský žid, Starosta, režie Alexandr Kantor
  • 1920 L. N. Andrejev: Ten, který dostává políčky, Briquet, režie Karel Černý
  • 1920 A. Dvořák: Slovanské tance, Oddavatel, režie Achille Viscusi
  • 1920 F. F. Šamberk: Kulatý svět, Václav Samek, režie Alexandr Kantor
  • 1920 A. Dumas ml.: Dáma s kaméliemi, Saint Gaudens, režie Václav Jiřikovský
  • 1920 Robert de Fleurs, Gaston Arman de Caillavet: Král, Leloraine, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 K. Čapek: R. U. R., Stavitel Alquist, režie Karel Černý
  • 1921 Molière: Tartuffe, Orgon, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Dr. Lipanský, režie Josef Jeníček
  • 1921 Plautus: Taškář (Lišák Pseudolus), titulní role, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 Molière: Ošálený manžel (Chudák manžel), Pán ze Sotenvillu, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 Bratři Čapkové: Ze života hmyzu, Chrobák, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 P.- A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba, Almaviva, režie Alexandr Kantor
  • 1922 J. Zeyer, J. Suk: Radúz a Mahulena, Vratko, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kalafuna, režie Václav Jiřikovský
  • 1923 Molière: Amfitryon, Sosias, režie František Uhlíř
  • 1923 Arnošt Charvát: Handleř Binar, Štěpán Vavrečka, režie Václav Jiřikovský
  • 1923 R. Rolland: Danton, Robespierre, režie Karel Černý
  • 1923 J. Offenbach: Krásná Helena, Kalchas, režie Karel Kügler

Divadelní režie v NDMS, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 F. Šrámek: Léto
  • 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž
  • 1922 A. T. Averčenko: Hra se smrtí
  • 1922 E. Rostand: Orlík
  • 1923 L. Pirandello: Štěpování
  • 1923 J. Hejda: Když kvete kapradí
  • 1923 Adolf Eisler, Ludwig Stark: Kauza král
  • 1923 Václav Hladík: Závrať
  • 1923 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu
  • 1923 W. Shakespeare: Večer tříkrálový
  • 1923 Molière: Amfitryon
  • 1924 Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov: Co je nejhlavnější
  • 1925 J. Vrchlický, Z. Fibich: Námluvy Pelopovy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V literatuře uváděno též chybně datum úmrtí 17. května 1926, matriční záznam i dobové nekrology uvádějí 18. května 1926.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Zmíňka o úmrtí herce Frantička Uhlíře, Česká ročenka, Datum vydání 1927 str.545
  4. ↑ a b c d Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7, s. 128.
  5. ↑ Ochotnické divadlo ve Slavkově 1867–1985 [online]. Portál Ve Slavkově.cz [cit. 2014-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. 
  6. ↑ a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 457.
  7. ↑ Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999, s. 145 [dále Almanach].
  8. ↑ Almanach, s. 146.
  9. ↑ Miloš Zbavitel. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry, s. 11.
  10. ↑ Miloš Zbavitel. Jiří Myron, s. 49–50.
  11. ↑ Ladislav Knotek. Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě 1919–1929, s. 61–66.
  12. ↑ Miloš Zbavitel. Jiří Myron, s. 50.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 337, 338, 345.
  • František Uhlíř. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. ISBN 80-7042-461-3. S. 128.
  • František Uhlíř. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 457.
  • KNOTEK, Ladislav. Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě 1919–1929 . Moravská Ostrava : Spolek NDMS, 1929. 170 s. S. 44, 60, 61–66.
  • Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37, 145, 146.
  • Národní divadlo moravskoslezské. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 74, 75.
  • SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : SDO, 1980. 407 s. S. 96.
  • ŠULEŘ, Oldřich; SÝKOROVÁ, Eva. 40 let ostravského divadla 1919–1959. Ostrava : Krajské nakladatelství, 1959. 371 s. S. 14, 158.
  • ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 43, 47–52, 55, 58, 60, 61, 102, 141, 177, 178.
  • ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 11, 31, 47, 97–99, 139, 196.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Uhlíř_(herec)&oldid=23539603“