Přeskočit na obsah

Jiří Hejda

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jiří Hejda
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození25. února 1895
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. dubna 1985 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik, spisovatel, publicista, redaktor, učitel, novinář a prozaik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Hejda (25. února 1895 Praha[1] – 25. dubna 1985 Praha) byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje.

V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí (podmíněně propuštěn byl v roce 1962).

Novinář a odbojář

[editovat | editovat zdroj]

Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana.[2] S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa.[3] V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD.[2][4] Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).[4]

Poválečná kariéra a uvěznění

[editovat | editovat zdroj]

V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ.[5] Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek.

Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů[2], přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického programu.[6] Mimo jiné pracoval na koncepci hospodářské politiky po změně režimu, přičemž u znárodněných podniků byl pro jejich přeměnu na akciové společnosti s účastí soukromého kapitálu. „Politická šestka“, což byla jedna z nejdůležitějších skupin národněsocialistické ilegality (ve složení Milada Horáková, Josef Nestával, Josef Čupera, František Račanský, František Dlouhý a Karel Šobr), se ale s jeho programem neztotožnila.[7]

V roce 1949 byl zatčen a zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. Výrobci procesu mu přisoudili roli „hospodářského ideologa Direktoria“, přičemž měla být propagandisticky využita i jeho minulost podnikatele a odpor vůči znárodňování.[8] Proces začal v soudní budově v Praze-Pankráci dne 31. května 1950, v tomto procesu byl odsouzen na doživotí. Původně však pro něj také byl určen trest smrti[9] a nad změnou trestu na doživotí se v písemném hodnocení procesu pozastavovali jak prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová[10], tak soudce z lidu František Doušek.[11] Vězněn byl ve věznicích Pankrác, Mírov, Leopoldov (v letech 1951–1959), Ilava a Valdice.

Žádost manželky Luisy Hejdové k Nejvyššímu soudu o milost a zmírnění trestu byla 21. ledna 1954 zamítnuta.[12] Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1962.[4]

Po propuštění

[editovat | editovat zdroj]

Po propuštění napsal román Útěk, který byl v roce 1969 vydán nakladatelstvím Melantrich, ale během normalizace byl stahován z prodeje.[2] Hejdova autobiografie Žil jsem zbytečně mohla být vydána až po Sametové revoluci. Zemřel 25. dubna 1985 v Praze.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Hospodářská funkce akciové společnosti (1930)
  • Problémy světové hospodářské krize (1933)
  • V zemi hákového kříže (1934)
  • Útěk (román, 1969)
  • Žil jsem zbytečně (autobiografie, 1991)
  • Sonety zpívané šeptem ve stínu šibenice (1993)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. 
  • KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. S. 582. 
  • NAVARA, Luděk; GAZDÍK, Jan. Čtyři vraždy, ale vůbec žádní vrazi. Mladá fronta DNES. 29. červen 2005, s. C6. ISSN 1210-1168. 
  • HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Praha : Machart, 2010. 480 s. ISBN 978-80-904318-4-3.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 275 s. Dostupné online. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  2. 1 2 3 4 Část života muže, který nežil zbytečně [online]. KPV pobočka 15 [cit. 2009-05-31]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. ↑ HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Praha: Nakladatelství Melantrich, 1991. ISBN 80-7023-101-7. S. 154.
  4. 1 2 3 KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století – HEJDA Jiří [online]. Libri [cit. 2009-05-31]. Dostupné online.
  5. ↑ KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 121.
  6. ↑ KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 98.[Dále jen Kaplan (1995)]
  7. ↑ Kaplan (1995), s. 102.
  8. ↑ Kaplan (1995), s. 132.
  9. ↑ Kaplan (1995), s. 155.
  10. ↑ Kaplan (1995), s. 177.
  11. ↑ Kaplan (1995), s. 179-180.
  12. ↑ Kaplan (1995), s. 190.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Hejda&oldid=24058174“