Josef Čupera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Josef Čupera
tajemník poslaneckého klubu ČSNS
Ve funkci:
1945 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS

Narození9. února 1908
Tišnov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1973 (ve věku 64–65 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Čupera (9. února 1908 Tišnov1973) byl český právník a politik Československé národněsocialistické strany. Po monstrprocesu se skupinou okolo Milady Horákové byl Čupera zatčený na podzim roku 1949 odsouzen na doživotí v navazujícím procesu JUDr. Čupera a spol., který se uskutečnil v létě 1950. Podmínečně propuštěn byl v roce 1963 a v roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Josef Čupera narozený v roce 1908 v Tišnově absolvoval obecnou školu v nedalekém Blansku. Poté v Brně vystudoval reálné gymnázium a právnickou fakultu, kde promoval v roce 1932. Po dokončení svých studií pracoval jako praktikant u brněnského Okresního soudu a na magistrátu města Brna. Během druhé světové války učil na obchodní akademii a v posledním válečném roce pracoval v tišnovské továrně na letadla.[1]

Do Československé strany národně socialistické vstoupil v roce 1931. V listopadu 1945 byl brněnským župním výborem nominován do funkce tajemníka poslanecké klubu této strany. Ve funkci tajemníka ČSNS setrval i po únorovém komunistickém převratu, kdy se zapojil do práce tzv. národněsocialistické politické šestky. Přitom zajišťoval kontakty napříč členskou základnou národních socialistů a snažil se komunikovat i s některými bývalými poslanci, například s Miladou Horákovou, Emilem Weilandem či Josefem Nestávalem.[2] Zatčen byl v Praze 8. listopadu 1949. Ve vyšetřovací vazbě v Ruzyňské věznici byl během výslechů fyzicky i psychicky týrán a vydírán.

„Byl jsem zatčen 8. 11. 1949 o páté hod. ranní orgány StB v Praze za velkých bezpečnostních opatření a odvezen do Ruzyně. Hned po příjezdu započal první výslech, který trval nepřetržitě 51 hodin. Skončil 10. 11. 1949 dopoledně. Při tomto výslechu byly postupně používány donucovací prostředky: 1. nesčíslné dřepy, bití obuškem na paty, facky obyčejné a pěsťové, bití důtkami, bejkovcem, přikládání ústí revolveru na spánky, stálé nadávky a vyhrožování provazem, chození po cele. Byl jsem zatčen bez zatykače a bylo na mně žádáno, abych řekl, co jsem prováděl ilegálního.
Jak se později zjistilo, neměl vyšetřovatel žádné konkrétní skutečnosti mé trestné činnosti. Ze začátku šlo jen o to, že jsem se měl setkati s nějakými lidmi ilegálně. Konkrétně jména uváděna nebyla. Pak jsem byl požádán, abych popsal svoji dosavadní činnost v poslaneckém klubu a z této činnosti pak vyšetřovatel vykonstruoval moji ilegální činnosti s tím, že za všech okolností musí vytvořit ilegální skupinu s ilegální činnosti a řádnými funkcionáři. Jinak, že by mne nemohli odsoudit."

—část z protokolu sepsaného s Josefem Čuprem 4. 6. 1969[3]

Proces pojmenovaný dle jeho osoby jako JUDR. Čupera a spol. se v Praze odehrál 20.21. června 1950. V tomto vykonstruovaném procesu bylo spolu s Čuperou pro zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzeno 12 dalších osob. Josef Čupera dostal doživotní trest v těžkému žaláři a byl mu zkonfiskován veškerý majetek. Dostal navíc i peněžitý trest ve výši 20 000 Kčs a na dobu deseti let mu byla odňata občanská práva. V průběhu trestu pobýval ve věznicích v Praze, v Leopoldově, Valdicích a na Borech. Podmínečně propuštěn byl v roce 1963, načež se živil jako účetní. Zemřel deset let po svém propuštění. Plně rehabilitován byl teprve v prosinci 1990.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČUPERA, JOSEF (9. 2. 1908, TIŠNOV – 1973) [online]. https://www.ustrcr.cz [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  2. Kaplan (2008), s. 288–290.
  3. Kaplan (2008), s. 291.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAPLAN, Karel. Druhý proces: Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení : 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. 582 s. ISBN 978-80-246-1431-1. Dále jen Kaplan (2008). 
  • KOUROVÁ, Pavlína; KOURKA, Petr; VADAS, Martin; STEHLÍK, Michal. Žádáme trest smrti! : propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol.. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 287 s. ISBN 978-80-87211-03-8. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]