Emanuel Šlechta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. RTDr. Ing. Emanuel Šlechta
kolorovaná fotografie z 26. února 1948

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960

Čs. ministr techniky
Ve funkci:
1948 – 1950
Předchůdce Jan Kopecký

Čs. ministr stavebnictví
Ve funkci:
1950 – 1956

Ministr - předs. Stát. výb. pro výst.
Ve funkci:
1950 – 1956
Předchůdce Oldřich Beran

Předseda ČSS
Ve funkci:
1948 – 1960
Předchůdce Petr Zenkl
Nástupce Alois Neuman
Stranická příslušnost
Členství ČSNS
SNJ
ČSS

Narození 19. prosince 1895
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. března 1960 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Anna Šlechtová
Profese poslanec a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Šlechta (19. prosince 1895 Kutná Hora[1]17. března 1960 Praha[2]) byl český a československý politik Československé strany socialistické, hlavní představitel poúnorového prokomunistického kurzu ČSS, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Koncem 50. let kritizován komunisty a zbaven funkcí. Spáchal s manželkou sebevraždu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1935 působil jako docent (po válce profesor) Českého vysokého učení technického v Praze. Publikoval odborné národohospodářské studie. Už před válkou se angažoval v národně socialistické straně (v letech 19381939 byl členem nově utvořené Strany národní jednoty, v roce 1939 se stal členem výboru Národního souručenství). Za druhé světové války byl aktivní v odboji a řadu let strávil v koncentračním táboře Buchenwald.[3]

V poválečném období se profiloval jako ekonomický expert národních socialistů, byl členem širšího vedení strany. Ve své funkci spolupracoval v některých věcných otázkách již před rokem 1948 s komunisty, nepatřil ale k otevřeně levicovému křídlu. Během únorového převratu v roce 1948 ovšem patřil mezi nejaktivnější představitele frakce tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Z 24 členů předúnorového předsednictva strany byl Šlechta jediný, kdo aktivně spolupracoval s novým režimem. Stal se místopředsedou Ústředního Akčního výboru Národní fronty.[4]

V důsledku únorového převratu se Šlechta stal novým předsedou Československé strany socialistické. Ve funkci ho potvrdila celostátní konference ČSS v říjnu 1954.[5] Získal i ministerský post. V druhé vládě Klementa Gottwalda byl od února 1948 ministrem techniky. Funkci si udržel až do roku 1950 i ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v níž se potom stal od roku 1950 ministrem stavebnictví (stavebního průmyslu). Tuto funkci zastával i v následující druhé vládě Viliama Širokého až do roku 1956. V letech 1956–1960 (až do své smrti) pak působil v této vládě na postu ministra – předsedy Vládního výboru pro zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství.[6]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Praha.[7] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-město) a v parlamentu zasedal do své smrti v březnu 1960.[8]

Koncem 50. let 20. se stal objektem podezření ze strany KSČ a státních bezpečnostních složek. V důsledku politických změn po roce 1956 a revize stalinského období, jakož i zlepšení mezinárodní politické situace, totiž Šlechta začal opatrně uvažovat o samostatnější politické existenci Československé strany socialistické. Navazoval styky s podobně orientovanými satelitními nekomunistickými stranami z východní Evropy i se socialistickými politickými subjekty ze západního světa. Už v září 1955 kritizovalo vedení Národní fronty „koaliční iluze“ Emanuela Šlechty, přičemž ho za to kritizoval místopředseda ČSS Alois Neuman. Pozornost vzbuzovala i jeho manželka Anna Šlechtová, která aktivizovala nakladatelství Melantrich jako na KSČ nezávislý vydavatelský dům, ekonomicky propojený s ČSS. KSČ se proto rozhodla o protiúder a na konferenci ČSS kritizoval hovořící komunistický funkcionář KSČ Václav Kopecký příliš blahovolný vztah ČSS k předúnorové minulosti a vyjádřil nespokojenost s provozem podniku Melantrich. V lednu 1959 politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Československa rozhodlo odebrat Československé socialistické straně její přidružené podniky. Zároveň došlo k čistkám ve vedení Melantrichu. Z listu Svobodné slovo musela odejít Anna Šlechtová. Tlak ale dále pokračoval. Zasedání ÚV KSČ z června 1959 rozhodlo o omezení politické činnosti ČSS (předání některých budov a sekretariátů). Strana musela rovněž přislíbit, že při vhodné příležitosti odejde z jejího čela Emanuel Šlechta. K tomu došlo nakonec 16. března 1960 (vystřídal ho Alois Neuman). O den později spáchal Šlechta se svou ženou sebevraždu. Manželé Šlechtovi totiž očekávali blížící se zatčení.[9][10]

V roce 1948 byl prof. RTDr. Ing. Emanuel Šlechta jmenován čestným občanem Kutné Hory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  2. Emanuel Šlechta [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. Emanuel ŠLECHTA [online]. totalita.cz [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1152-1153, 1160, 1271-1272. (česky) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 492, 510. (česky) 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1272. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1275. (česky) 
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 512-513. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda Československé strany socialistické
Předchůdce:
Petr Zenkl
19481960
Emanuel Šlechta
Nástupce:
Alois Neuman