Václav Nosek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O politikovi KDU-ČSL a bývalém starostovi města Jablonec nad Jizerou pojednává článek Václav Nosek (politik KDU-ČSL).
Václav Nosek

Ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
1945 – 1953

Ministr pracovních sil ČSR
Ve funkci:
1953 – 1955
Stranická příslušnost
Členství Sociální demokracie (1910–1921)
KSČ (1921–1955)

Narození 26. září 1892
Velká Dobrá
Úmrtí 22. července 1955 (ve věku 62 let)
Praha
Profese politik a odborář
Ocenění Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Nosek (26. září 1892 Velká Dobrá22. července 1955 Praha) byl český komunistický politik, ministr, v letech 19411950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hornické rodiny. Po obecné a měšťanské škole nastoupil do učení na soustružníka v Poldině huti, od patnácti let pracoval v dole Max. V první světové válce bojoval v rakousko-uherské armádě postupně na srbské, východní a italské frontě. Byl dvakrát raněn a na konci roku 1917 se vrátil zpátky do zaměstnání v dole.[1]

Politická kariéra do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Již od patnácti let byl členem Dělnické tělocvičné jednoty, později vstoupil do organizace socialistické mládeže, odborů a v osmnácti letech do sociální demokracie. Po návratu z války se dál angažoval v odborovém hnutí i v sociální demokracii. Po rozkolu ve straně podporoval její levé křídlo (tzv. marxistickou levici). V prosinci 1920 společně s Antonínem Zápotockým stál v čele generální stávky na Kladně, za což byl trestně stíhán. Byl delegátem ustavujícího sjezdu KSČ v květnu 1921. Od roku 1925 působil v pražském ústředí komunistických odborů[1] a v roce 1929 se stal členem ÚV KSČ.[2] Podílel se na organizaci mostecké stávky roku 1932.[1]

Po německé okupaci byl během akce Gitter zatčen a několik týdnů vězněn na Pankráci. Po propuštění emigroval přes Polsko a Švédsko do Velké Británie. V exilu se na podzim 1941 stal členem[1] a od roku 1942 místopředsedou[2] Státní rady. Jeho činnost v Británii řídilo moskevské vedení KSČ v čele s Gottwaldem.[3]

Vrchol politické kariéry 1945–1950[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. dubna 1945 se stal ministrem vnitra v košické vládě. Tuto pozici si udržel i v dalších vládách až do 14. září 1953.[1] Členem předsednictva ÚV KSČ byl od 8. dubna 1945 a ve funkci zůstal do X. sjezdu KSČ v březnu 1954.[4]

Jako ministr vnitra a člen předsednictva ÚV KSČ byl klíčovou osobností v procesu ovládnutí Československa komunisty. V letech 1945–1948 využil svých pozic na ministerstvu jednak k rozsáhlé infiltraci Sboru národní bezpečnosti (SNB) oddanými stoupenci KSČ, jednak k vytvoření téměř čistě komunistické Státní bezpečnosti a k dalšímu posílení stranických pozic.

Při únorovém převratu Nosek nejprve vyvolal střet a demisi demokratických ministrů odvoláním osmi nekomunistických velitelů SNB v Praze, načež poté použil síly SNB k potlačení demonstrací na podporu prezidenta Beneše.[5]

Po roce 1950[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1950 jeho vliv slábl. Pravomoci ministerstva vnitra byly výrazně okleštěny, když bezpečnostní složky přešly pod ministerstvo národní bezpečnosti, zřízené podle sovětského vzoru v květnu 1950. Do září 1953 zastával funkci ministra vnitra a poté až do konce života ministra pracovních sil.[6][7] Zemřel na rakovinu plic roku 1955 ve věku 62 let.[7]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Noskova první žena Alžběta pocházela stejně jako on z hornické rodiny, byla také členkou KSČ. V roce 1942 zahynula v Osvětimi. Jejich jediný syn Míla nepřežil pochod smrti v dubnu 1945. Po návratu z exilu se Václav Nosek oženil s lékařkou Růženou, která mu v srpnu 1946 porodila syna Miroslava.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989 : ministři a jejich náměstci. Praha : Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. ISBN 978-80-87211-25-0. Kapitola Nosek Václav, s. 126.  
  2. a b MACH, Vladimír. Václav Nosek [online]. totalita.cz, [cit. 2017-07-26]. Dostupné online.  
  3. a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra, s. 127.
  4. Složení vedoucích orgánů KSČ [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.  
  5. Únor [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.  
  6. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Nosek Václav, s. 258.  
  7. a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra, s. 128.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]