Přeskočit na obsah

Jindřich Uher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Uher
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946  1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948  1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969  1971
Místopředseda čs. vlády
Ve funkci:
1953  1954
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
1953  1954
PředchůdceJosef Nepomucký
NástupceMarek Smida
Čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci:
1954  1961
NástupceJosef Krosnář
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci:
1961  1968
PředchůdceLadislav Brabec
NástupceOldřich Pavlovský
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození18. června 1911
Předměřice nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. července 1985 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťFrantiška Tichá (Uhrová)
DětiMiloslava Uhrová
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Řád 25. února
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Uher (18. června 1911 Předměřice nad Labem26. července 1985 Praha[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; ministr několika vlád Československa.

Pocházel z rodiny strojního zámečníka. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Jindřich již jako sedmiletý vstoupil do Jednoty proletářské tělovýchovy a již jako učeň byl aktivní v dělnickém hnutí. Členem KSČ se stal roku 1931.[3] Původní profesí byl dělníkem v továrně na hudební nástroje v Hradci Králové. Už v první polovině 30. let byl ovšem převážně nezaměstnaný a živil se příležitostnou prací, například jako tesař.[2] Za nacistické okupace byl aktivní v odboji. V červnu 1940 byl zatčen a odsouzen na osm let.[3]

Po druhé světové válce zastával vysoké stranické funkce. V listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období leden 1952 – leden 1953 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období byl i tajemníkem ÚV KSČ.[4] V roce 1951 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ v Gottwaldově.[3]

Byl členem několika vlád. V letech 19531954 byl místopředsedou vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v letech 1953–1954 rovněž v této vládě zastával post ministra zemědělství. V období let 19541961 zastával post ministra potravinářského průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého, pak byl v letech 19611968 ministrem vnitřního obchodu ve třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta.

Po desítky let rovněž zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[5] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové.[6] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954,[7] volbách roku 1960[8] a volbách roku 1964 (od roku 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[9] Zasedal zde do konce funkčního období roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde působil do roku 1971.[10]

Později působil jako velvyslanec ČSSR v africké Keni. Získal Řád 25. února a Řád republiky.[11]

Zemřel v červenci 1985.[11]

  1. Jindřich Uher [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  2. 1 2 DOSOUDIL, František. Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách: od počátků dělnického hnutí do roku 1948. [s.l.]: Kruh, 1986. 300 s. Dostupné online. S. 262.
  3. 1 2 3 Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. Únor 1953, roč. 33, čís. 34, s. 2. Dostupné online.
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26.
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
  11. 1 2 Soudruh Jindřich Uher. Rudé právo. Červenec 1985, roč. 65, čís. 178, s. 2. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]