Václav Johanis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Johanis

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1929

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935

4. ministr pro zásobování lidu ČSR
Ve funkci:
1920 – 1920
Předchůdce Kuneš Sonntág
Nástupce Leopold Průša

Stranická příslušnost
Členství čs. soc. dem.

Narození 26. února 1872
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. června 1939 (ve věku 67 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profese poslanec, spisovatel a novinář
Commons Kategorie Václav Johanis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Johanis (26. února 1872 Praha[1][2][3]19. června 1939 tamtéž[2][3][4]) byl československý politik, meziválečný ministr, poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byl obuvníkem. Působil jako organizátor odborového svazu dělníků v obuvnictví a zasadil se o zřízení systému jejich nemocenského pojištění. Byl redaktorem časopisu Obuvník.[2] Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 032. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[5]

Od léta roku 1918 byl členem Národního výboru československého. Po převratu v říjnu 1918 zastával po krátkou dobu funkci správce pražského policejního ředitelství. V období let 1918–1939 pak působil jako ředitel Ústředního svazu nemocenských pojišťoven.[2]

Za meziválečného Československa zasedal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou v letech 1918-1920 v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění a mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil.[6] Podle údajů k roku 1925 byl redaktorem a předsedou spolku Humanita v Praze.[7] Pak přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.[8] V zákonodárných sborech ČSR se zasloužil o výslednou podobu systému nemocenského pojištění a zákona o dělnickém, invalidním a starobním pojištění z roku 1924. Napsal několik politických spisů jako Poučení o nemocenském, úrazovém, invalidním a starobním pojištění (1925).[2]

Zastával i vládní funkci. Ve druhé vládě Vlastimila Tusara byl roku 1920 ministrem pro zásobování lidu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz, [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Johanis Václav [online]. Encyklopedie ČSSD, [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b http://baila.net/autor/205311632/vaclav-johanis
  4. ZLATÁ MEDAILE [online]. pribram-city.cz, [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Václav Johanis [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]