Bohumír Bradáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohumír Bradáč

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935

Čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
1929 – 1932
Předchůdce Otakar Srdínko
Nástupce Milan Hodža

Čs. ministr národní obrany
Ve funkci:
1932 – 1935
Předchůdce Karel Viškovský
Nástupce František Machník

Stranická příslušnost
Členství agrární strana

Narození 31. května 1881
Židovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. října 1935
Židovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec
Commons Kategorie Bohumír Bradáč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumír Bradáč (31. května 1881 Židovice20. října 1935 tamtéž) byl český a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky) a ministr československých vlád.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Židovic na Jičínsku, kde měl statek. Věnoval se agrární politice. Byl vedoucím funkcionářem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.[1] Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 40. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[2]

V letech 19181920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si podržel do své smrti roku 1935.[3] Několik posledních měsíců života vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Národního shromáždění.[1]

Zastával i vládní posty. V období let 19291932 byl ministrem zemědělstvídruhé vládě Františka Udržala. Po pádu a demisi této vlády byl novým předsedou vlády Janem Malypetrem jmenován do jeho vlády (první vláda Jana Malypetra, druhá vláda Jana Malypetra) na post ministra národní obrany. V této funkci setrval do května 1935, kdy vláda podala demisi. Zemřel ve svých 54 letech v říjnu 1935.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bradáč Bohumír, s. 30.  
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období
  3. Bohumír Bradáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Bohumír Bradáč, s. 79–82.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 130.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha : Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 116.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]