Otakar Husák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Otakar Husák

3. ministr národní obrany Československa
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Jan Černý
Předchůdce Ivan Markovič
Nástupce František Udržal

Narození 23. dubna 1885
Nymburk Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. června 1964 (ve věku 79 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater ČVUT
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Husák (23. dubna 1885 Nymburk[1]12. června 1964 Praha) byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 19201921.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 19041909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního transportu legionářů do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky.[2][3]

Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého.[4] Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem.[5]

Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy (1992). Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství.[6]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Válečný kříž Válečný kříž
Československý válečný kříž 1914–1918 Československý válečný kříž 1914-1918
Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile
Medaile vítězství Československá medaile Vítězství
Řád Milana Rastislava Štefánika – II. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika , II. třídy
Řád čestné legie, III. třídy – komandér Řád čestné legie, III. třídy – komandér
Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník
Řád čestné legie, V. třídy – kavalír Řád čestné legie, V. třídy – kavalír

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nymburk
  2. TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 538.  
  3. http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/jan-cerny-1/ing--otakar-husak-38256/
  4. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. 571 s. ISBN 80-7277-027-6. S. 138, 164.  
  5. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. 803 s. ISBN 80-7277-119-1. S. 127-128.  
  6. http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/723730

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 538.  
  • Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, s. 9-11, ročník XI., červenec 2003, ISSN 1210-1648.
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a jeho legionáři, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 97, s. 4-8, ročník XX., leden-březen 2012, ISSN 1210-1648.
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]