Rudolf Hotowetz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Rudolf Hotowetz

1. ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 26. září 1921
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Jan Černý
Předchůdce nikdo (funkce vznikla)
Nástupce Ladislav Novák

2. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Jan Černý
Předchůdce Kuneš Sonntag
Nástupce Ladislav Novák

Narození 12. října 1865
Říčany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. srpna 1945 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Hotowetz (12. října 1865 Říčany16. srpna 1945 Praha) byl československý liberální[1] národohospodář a ministr československých vlád.[2] Usiloval o hospodářské sblížení středoevropských podunajských států.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Hotowetz v letech 18841888 studoval[4] Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, jejíž studia zakončil ziskem titulu doktor práv. Po studiích působil na Českém místodržitelství v Praze a následně roku 1891 přešel do Pražské komory.[2][3]

Po první světové válce byl jmenován předsedou Československé vývozní a dovozní komise. Protože však nesouhlasil s koncepcí minimálního obchodu o zřízení odborových dovozových a vývozových syndikátů, odchází z této předsednické funkce.[2][3]

Roku 1920 se stává ministrem bez portfeje ve druhé Tusarově vládě, jehož úkolem je organizovat Úřad pro zahraniční obchod. Úkol se mu zdárně podařilo splnit a v následující vládě, jejímž premiérem byl Jan Černý, se stává ministrem průmyslu, obchodu a živností a správcem Úřadu pro zahraniční obchod. Během svého ministerského působení byl iniciátorem prvních obchodních smluv s Jugoslávií, Francií i dalšími zeměmi. Provedl též důležité zásobovací akce (například dovoz čínské mouky) a připravil reformu celního sazebníku. Ta se ovšem po jeho odchodu z vlády své realizace nedočkala.[2][3]

Po odchodu z ministerstva (odešel kvůli odmítnutí podpisu zákona zvyšujícího cla na dovoz automobilů, který parlament schválil) se stal vládním komisařem pro Všeobecný penzijní ústav. Úřad během svého působení dokázal pozvednout na důležitou složku sociálního pojištění v tehdejším Československu.[2][3]

Když byl roku 1928 zřízen Orientální ústav, stal se jeho předsedou. Dále byl předsedou Evropského celního spolku a Obchodního národohospodářského ústavu.[3]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Hotowitz se podílel na propagaci českého průmyslu na světových výstavách (například roku 1900 v Paříži či roku 1906 v italském Miláně). Během svého působení vždy hájil autonomii českých obchodních a živnostenských komor (za první světové války ku příkladu odmítl snahu rakouského ministerstva obchodu o zavedení němčiny v úředním styku českých komor s tímto úřadem).[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VŠEVĚD.CZ. Hotowetz [online]. Vševěd.cz, 2005 [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. 
  2. a b c d e TESARČÍKOVÁ, Aneta. Bibliotheca Economica: Rudolf Hotowetz [online]. [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g Biografie Rudolfa Hotowetze
  4. Hotowetz Rudolf, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 99