Rudolf Mlčoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Mlčoch

Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1929

7. ministr veřejných prací ČSR
Ve funkci:
1925 – 1926
Předchůdce Antonín Srba
Nástupce Václav Roubík

12. ministr železnic ČSR
Ve funkci:
1929 – 1932
Předchůdce Josef V. Najman
Nástupce Rudolf Bechyně

12. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
1937 – 1938
Předchůdce Josef V. Najman
Nástupce Jan Janáček
Stranická příslušnost
Členství živnostenská strana
SNJ

Narození 17. dubna 1880
Třebčín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. dubna 1948 (ve věku 67 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec
Commons Kategorie Rudolf Mlčoch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Mlčoch (17. dubna 1880 Třebčín[1][2]8. dubna 1948 Olomouc) byl český podnikatel, novinář, politik období československé první republiky, zakladatel živnostenské strany a redaktor Živnostenského zpravodaje a Československého deníku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Začal studovat reálnou školu v Prostějově, ze studií však po čase odešel. U svého otce se vyučil košíkářem, později absolvoval košíkářskou školu v Mělníku. Později získal další odborné zkušenosti v Praze a ve Vídni.

Po návratu zpět do Prostějova založil košíkářský závod. Po čase se začal věnovat činnosti v živnostenských korporacích. Začínal v Prostějově, brzy se však věnoval svým činnostem po celé Moravě. V roce 1904 převzal redakci prostějovského deníku Živnostenský zpravodaj.

Jeho znalosti prostředí, problémů a potřeb drobných živnostníků mu pomohly v roce 1908 při založení živnostenské strany, která též hájila jejich zájmy. Později jí společně s J. V. Najmanem vtiskli ideový i organizační profil. V Revolučním národním shromážděním byl jediným zástupcem své strany, zpočátku byl hospitantem v sociálnědemokratickém klubu. Na sjezdu strany v roce 1930 zdůvodnil nutnost spolupráce s agrární stranou. Zastával názory „poctivého nacionalismu, důsledné demokracie a zachování soukromého podnikání“.

Byl členem Státní rady živnostenské, účastnil se též tvorby nového právního řádu. V lednu 1919 založil v Olomouci svůj stranický deník Československý deník, jehož byl ředitel i šéfredaktor. V letech 19331941 byl šéfredaktorem olomouckého Moravského deníku.

Po vzniku Československa byl jediným poslancem živnostenské strany v Revolučním Národním shromáždění.[3] V letech 19201939 byl poslancem Národního shromáždění (ve volbách v roce 1935 získala jeho strana 17 mandátů). V parlamentu setrval do jeho rozpuštění roku 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[4]

V letech 19351937 byl místopředsedou sněmovny, 19251926 ministrem veřejných prací, 19291932 ministrem železnic a 19371938 ministrem průmyslu, obchodu a živností.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]