Kuneš Sonntag

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kuneš Sonntag

3. ministr financí ČSR
Ve funkci:
9. října 1919 – 25. května 1920
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Předchůdce Cyril Horáček
Nástupce Karel Engliš

3. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 15. září 1920
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Předchůdce Ferdinand Heidler
Nástupce Rudolf Hotowetz

2. ministr zemědělství ČSR (správce)
Ve funkci:
24. června 1920 – 15. září 1920
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Předchůdce Karel Prášek
Nástupce Vladislav Brdlík

3. ministr výživy lidu ČSR (správce)
Ve funkci:
1. dubna 1920 – 25. května 1920
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Předchůdce Fedor Houdek
Nástupce Václav Johanis

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1922
Stranická příslušnost
Členství radik. pokroková str.
agrární strana

Narození 19. února 1878
Lazce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. března 1931 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuneš Sonntag, též Kuneš Sonntág, či Kunrát Sonntag (19. února 1878 Lazce [část obce Troubelice] – 29. března 1931 Praha) byl československý agrární politik, národohospodář a účastník protirakouského odboje.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval německé gymnázium v Uničově a Moravské Třebové, v letech 1893–1895 studoval vyšší mlynářskou školu v Dippoldiswalde (Sasko, Německo). Studoval na zemědělském institutu při univerzitě v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, Německo)

Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]

Původně byl členem České radikálně pokrokové strany, od roku 1904 působil v Moravské straně agrární. Za agrárníky byl v zemských volbách roku 1913 zvolen na Moravský zemský sněm za českou všeobecnou kurii, obvod Olomouc, Lipník, Šternberk atd.[1] Poslancem zemského sněmu byl do roku 1918.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Za první světové války působil v odboji, a to zejména díky svým kontaktům na slovenské politiky, kteří se orientovali na budoucí česko-slovenskou spolupráci. Udržoval těsné styky s Antonínem Švehlou, působil tedy jako prostředník.

Byl propagátorem agrárního družstevnictví, a to jak v zemědělské výrobě, tak při zpracování produktů (mlýny, pekárny). V letech 1916–1917 byl ředitelem Obilního ústavu na Moravě, od roku 1918 stál v čele Zemské hospodářské rady pro Moravu. Při vzniku Československé republiky zastával funkci místopředsedy Moravského národního výboru.

První republika[editovat | editovat zdroj]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[2] Na mandát ale rezignoval roku 1922. Jeho post pak jako náhradník zaujal Jakub Haupt.[3] Podle údajů k roku 1920 byl profesí ministrem financí v Praze.[4]

Zastával i četné vládní posty. V letech 1919–1920 působil v obou vládách rudozelené koalice (první vláda Vlastimila Tusara a druhá vláda Vlastimila Tusara), nejprve jako ministr financí, poté jako správce ministerstva výživy lidu, ministr průmyslu, obchodu a živností a správce ministerstva zemědělství.[5]

V období 9. října 1919 – 25. května 1920 působil jako předseda bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí (předchůdce dnešní České národní banky).[6]

Zastával jedno z vedoucích postavení v agrární straně, od roku 1922 až do své smrti v roce 1931 byl jejím místopředsedou. Podporoval koncepci Švehlovy státotvorné politiky.

Od roku 1922 byl prezidentem Anglo-československé banky. Měl významný podíl na založení Československé akademie zemědělské v roce 1924, na které též působil jako viceprezident. Působil také ve Střelicích, kde měl svůj statek a zasloužil se zde též o osvětovou činnost. Je pochován je v Renotech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl uznávaným publicistou, roku 1909 založil vlastní list Moravský venkov. Působil též jako redaktor. Je autorem prací v oboru agronomie, potravinářského průmyslu, školství a ekonomiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.  
  2. Kuneš Sonntag [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662. (česky)  
  6. http://www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/archiv_cnb_guverneri.html#Sonntag

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Kuneš Sonntag, s. 55–58.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]