Bohuslav Vrbenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Bohuslav Vrbenský

Ministr zdravotnictví ČSR
Ve funkci:
26. září 1921 – 7. října 1922
Předseda vlády Edvard Beneš
Předchůdce Ladislav Prokop Procházka
Nástupce Jan Šrámek

Ministr veřejných prací ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 15. září 1920
Předseda vlády Vlastimil Tusar
Předchůdce Antonín Hampl
Nástupce František Kovářík

Ministr výživy lidu ČSR
Ve funkci:
14. listopadu 1918 – 8. července 1919
Předseda vlády Karel Kramář
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Fedor Houdek

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1923

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.
Neodv. soc. str. dělnická
KSČ

Narození 29. března 1882
Opočnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. listopadu 1944 (ve věku 62 let)
Moskva
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma mater Univerzita Karlova
Profese politik, lékař, spisovatel, novinář a stomatologist
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Vrbenský (29. března 1882 Opočnice[1]25. listopadu 1944 Moskva) byl český stomatolog, novinář a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění; člen Československé socialistické strany, později zakladatel Neodvislé socialistické strany dělnické a nakonec politik Komunistické strany Československa.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval na české lékařské fakultě v Praze. V letech 19041906 působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Před první světovou válkou patřil k představitelům českého anarchisticko-komunistického hnutí a byl jedním ze zakladatelům Federace českých anarchistů. V letech 19141917 byl internován rakouskými úřady.[2]

V dubnu 1918 se mu podařilo převést větší část českých anarchistů do národně socialistické strany. V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za socialisty (národní socialisty).[3] Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.

V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odluku církve od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.[2]

Zastával i četné vládní posty. V letech 19181919 působil jako ministr výživy lidu ve vládě Karla Kramáře, v roce 1920 byl ministrem veřejných prací v druhé vládě Vlastimila Tusara a v letech 19211922 zastával post ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve vládě Edvarda Beneše.[4] Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepce Státního zdravotního ústavu Republiky československé.

Roku 1923 společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci proti zákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními 3. března téhož roku ze strany vyloučen.[2] Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku 1923 Otilie Podzimková.[5] V letech 19231925 se stal předsedou nově vzniklé Neodvislé socialistické strany dělnické, která byla založena bývalými anarchisty. V roce 1925 vstoupili její členové do KSČ.[2]

V letech 19341939 zastával funkci předsedy Svazu přátel SSSR, v letech 19381939 byl náměstkem pražského primátora Petra Zenkla. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval do SSSR, kde začala jeho úzká spolupráce s Gottwaldovou skupinou. Od ledna 1942 působil jako člen exilové Státní rady československé v Londýně a delegát Československého červeného kříže v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 588–589. (česky)  
  3. Bohuslav Vrbenský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662. (česky)  
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 499.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]