Ladislav Novák (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Ladislav Novák
Ladislav Novák.jpg
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Čs. ministr průmyslu, obchodu a živností
Ve funkci:
1921 – 1925
PředchůdceRudolf Hotowetz
NástupceJan Dvořáček
Ve funkci:
1928 – 1929
PředchůdceFrantišek Peroutka
NástupceJosef Matoušek
Čs. ministr zahr. obchodu
Ve funkci:
1921 – 1922
PředchůdceRudolf Hotowetz
Stranická příslušnost
ČlenstvíČ. státopráv. demokracie
Čs. národní demokracie
Narození5. dubna 1872
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1946 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Národnostčeská
RodičeJosef Vincenc Novák
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Profeseprůmyslník, politik, spisovatel
Oceněnívelkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Novák (5. dubna 1872 Praha[2][3] – 29. srpna 1946 Praha) byl československý průmyslník, politik a spisovatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Novák byl synem význačného mecenáše a průmyslníka Josefa Vincence Nováka a Vilémíny Kaplanové. Měl tři sourozence Václava, Josefa (1875–1941) a Vilemínu Funkovou (1882–1957).

Vystudoval střední školu a vysokou školu technickou v Praze. V roce 1899 se oženil[4] s dcerou rytíře Bedřicha Klenky Olgou (1875–1836), se kterou měl dvě děti: Karlu Čulíkovou (1900) a Ladislava (1901). Po svatbě pobýval delší dobu v zahraničí. Po návratu se stal ředitelem továrny Novák a Jahn v Praze. Podílel se na organizování a koncentraci strojírenského průmyslu.[3]

V roce 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Nastoupil sem na 109. schůzi v lednu 1920.[5] Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně v prosinci roku 1920 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Sís.[6][7] Poslanecké křeslo obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925[8] i parlamentních volbách v roce 1929.[9][10]

Ve straně se profiloval jako odborník na hospodářské otázky.[11] Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem obchodu, bytem v Praze.[12]

Vládní posty držel po dlouhou dobu. Ve vládě Edvarda Beneše a první vládě Antonína Švehly zastával v letech 1921–1925 post ministra průmyslu, obchodu a živností. V druhé vládě Antonína Švehly nebyl přítomen, ale pak od roku 1928 zaujal stejný resort v třetí vládě Antonína Švehly. Setrval na něm do roku 1929 i v první vládě Františka Udržala. Ve vládě Edvarda Beneše v letech 1921–1922 kromě toho zastával funkci ministra zahraničního obchodu. Tento rezort byl poté zcela zrušen. Ve straně patřil Ladislav Novák k pragmatickému, průmyslovému křídlu. V roce 1929 vyvinul tlak na předsedu Karla Kramáře a docílil tak zastavení protibenešovské kampaně.[13]

Ladislav Novák je také znám jako autor řady libret k operám a baletům.[14] Napsal také řadu vzpomínkových knih, např. Opera a balet staré gardy Národního divadla, Oskar Nedbal v mých vzpomínkách, O těch, kteří odešli, Stará garda Národního divadla, Dva čeští muzikanti (o K. Weisovi a K. Kovařovicovi) a Rodina vynálezců (o Josefu, Františku a Romualdu Božkovi).[15]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Nad hrobem: drama o jednom jednání – Praha: vlastním nákladem, 1897
  • Žárlivci: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1906
  • Duellanti: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1913
  • Detektiv: veselohra o 1 dějství – dle Winterfeldovy humoresky. Praha: Máj, 1914
  • V ohni: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1916
  • Matěj Kopecký: hra ze života českého loutkáře – Praha: Máj, 1919
  • V záři minulosti: výpravná hra o 4 dějstvích – hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj, 1919
  • Lešetínský kovář: lidová opera o 3 dějstvích – podle Svatopluka Čecha; hudba Karel Weis. Praha: František Topič, 1920
  • Bodrý venkovan: veselohra o jednom dějství – podle H. de Noussana. Praha: Máj, 1920
  • Akrobat: opereta o 1 dějství: klavírní výtah s textem – Anatol Provazník. Praha: Mojmír Urbánek, 1920?
  • Příboj lásky: hudební burleska o 3 dějstvích podle americké humoresky hudbu složil Jára Beneš. Praha: Máj, 1921
  • Pražská příhoda: hra o 4 dějstvích – Praha: Máj, 1922
  • Sedlák Jakub: komická opera o 2 dějstvích – podle Lope de Vegy; hudbu složil Oskar Nedbal. Praha: Máj, 1922
  • Venuše na cestách: fantastická utopie o 3 dějstvích hudbu složil A. Provazník. Praha: Máj, 1922
  • Bengle: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1925
  • Sběratelé obrazů: veselohra o 1 dějství – Praha: Máj, 1925
  • Svědomí: drama o třech dějstvích – Praha: Máj, 1927
  • Tajemné námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1932
  • Habrštokův saxofon: veselohra o třech dějstvích – Praha: Máj, 1934
  • Obětovaný: hra o jednom dějství – Praha: Máj, 1935
  • Boj s ismy: hra o 3 dějstvích s proměnou – Praha: Máj, 1936
  • Zamotané námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1942
  • Dornička: opera – hudba Maxmilián Hájek, 1949

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Pardubák: válečná novela z roku 1866 – Praha: Máj, 1906
  • Arcivévodova ložnice a jiné humoresky – ilustroval Robert Schlosser. Praha: Máj, 1927
  • Pepa: (Peřeje) – Praha: Máj, 1936
  • Stella: román filmové hvězdy a dvě povídky přímořské [Otec Grott, Zlata] – Máj: 1936
  • Lesní triptych – Praha: Máj, 1940
  • Vzácné koření a jiné humoresky – Praha: Pražská akciová tiskárna (PAT), 1941
  • Jedináčkové: román z pražského života – Praha: PAT, 1942

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Hudebniny/balet[editovat | editovat zdroj]

  • Olim: výpravná baletní pantomima o 4 jednáních a 9 obrazech – napsal Ladislav Novák; hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj,
  • Z pohádky do pohádky: taneční báchorka o 4 jednáních a 6 obrazech – O. Nedbal; pro klavír na 2 ruce upravil V. Wolf. Praha: František Augusti Urbánek, 1908
  • Paní Moda: baletní pantomima o 13 obrazech s předehrou a dohrou – Anton Rubinstein; choreografie Achille Viscusi. Praha: Máj, 1910
  • Princezna Hyacinta: groteskní pantomima o 3 dějstvích: klavírní výtah – O. Nedbal. Praha: M. Urbánek, 1911
  • Andersen: taneční pohádka o 9 obrazech – napsali Ladislav Novák a Jaroslav Kvapil; hudbu složil O. Nedbal. Praha: v. n., 1914
  • Zlatý závoj: pantomimická pohádka o předehře a 3 dějstvích s 9 obrazy – hudbu složil J. Beneš, uspořádal baletní mistr Augustin Berger. Praha: Emanuel Starý, 1921
  • Milování [hudebnina]: píseň s průvodem klavíru – Antonín Srba. Kutná Hora: Česká hudba, 1928
  • Ballet Fantasie [hudebnina]: na motivy baletní pantomimy "Babička pokračuje": (Z pohádky do pohádky, II. díl.) – J. Beneš. Praha: M. Urbánek, 1929?
  • Slavnostní pochod presidenta Dr. Edvarda Beneše [hudebnina] – Josef Řehoř. Praha: M. Urbánek, 1936

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ hrob politika Ladislava Nováka na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  3. ↑ a b Ing. Ladislav Novák byl jmenován včera ministrem obchodu. Národní politika. Duben 1928, roč. 46, čís. 119, s. 3. 
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku ing. Ladislava Nováka s Olgou Klenkovou farnost při kostele sv.Petra na Poříčí v Praze-Novém Městě
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ Ladislav Novák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění. Národní listy. 10. 11. 1929, s. 1. 
  12. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604. (česky) 
  14. ↑ VAŠUT, Vladimír. Baletní libreta 1 – České a slovenské balety. Praha: Panton, 1983. Kapitola Česká svatba, s. 143. 
  15. ↑ FRONKOVÁ, Marie. Literární inspirace Oskara Nedbala. In: PEŘINOVÁ, L. Oskar Nedbal a Tábor. Tábor: ZUŠ O. Nedbala, 2010. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Novák: (1872–1946): soupis osobního fondu – zpracoval Karol Bílek. Praha: Památník národního písemnictví, 1995
  • Dramatik a beletrista Inž. Ladislav Novák 1872–1946, k 50. výročí smrti – Jaroslav Sojka, 1996
  • FRONKOVÁ, Marie. Literární inspirace Oskara Nedbala. In: PEŘINOVÁ, L. Oskar Nedbal a Tábor. Tábor: ZUŠ O. Nedbala, 2010. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ministři průmyslu Československa
Ministři průmyslu první československé republiky (1918–1938)
Ministři průmyslu druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři průmyslu exilových vlád Československa (1941–1945)
Ministři průmyslu poválečného Československa (1945–1952)
Federální ministři průmyslu Československa (1969–1971)
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Novák_(politik)&oldid=20882420“