Ladislav Novák (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Ladislav Novák
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Čs. ministr průmyslu, obchodu a živností
Ve funkci:
1921 – 1925
PředchůdceRudolf Hotowetz
NástupceJan Dvořáček
Ve funkci:
1928 – 1929
PředchůdceFrantišek Peroutka
NástupceJosef Matoušek
Čs. ministr zahr. obchodu
Ve funkci:
1921 – 1922
PředchůdceRudolf Hotowetz
Stranická příslušnost
ČlenstvíČ. státopráv. demokracie
Čs. národní demokracie
Narození5. dubna 1872
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1946 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Národnostčeská
RodičeJosef Vincenc Novák
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Profeseprůmyslník, politik, spisovatel
Oceněnívelkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Novák (5. dubna 1872 Praha[2][3] – 29. srpna 1946 Praha) byl československý průmyslník, politik a spisovatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Novák byl synem význačného mecenáše a průmyslníka Josefa Vincence Nováka a Vilémíny Kaplanové. Měl tři sourozence Václava, Josefa (1875–1941) a Vilemínu Funkovou (1882–1957).

Vystudoval střední školu a vysokou školu technickou v Praze. V roce 1899 se oženil[4] s dcerou rytíře Bedřicha Klenky Olgou (1875–1836), se kterou měl dvě děti: Karlu Čulíkovou (1900) a Ladislava (1901). Po svatbě pobýval delší dobu v zahraničí. Po návratu se stal ředitelem továrny Novák a Jahn v Praze. Podílel se na organizování a koncentraci strojírenského průmyslu.[3]

V roce 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Nastoupil sem na 109. schůzi v lednu 1920.[5] Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně v prosinci roku 1920 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Sís.[6][7] Poslanecké křeslo obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925[8] i parlamentních volbách v roce 1929.[9][10]

Ve straně se profiloval jako odborník na hospodářské otázky.[11] Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem obchodu, bytem v Praze.[12]

Vládní posty držel po dlouhou dobu. Ve vládě Edvarda Beneše a první vládě Antonína Švehly zastával v letech 1921–1925 post ministra průmyslu, obchodu a živností. V druhé vládě Antonína Švehly nebyl přítomen, ale pak od roku 1928 zaujal stejný resort v třetí vládě Antonína Švehly. Setrval na něm do roku 1929 i v první vládě Františka Udržala. Ve vládě Edvarda Beneše v letech 1921–1922 kromě toho zastával funkci ministra zahraničního obchodu. Tento rezort byl poté zcela zrušen. Ve straně patřil Ladislav Novák k pragmatickému, průmyslovému křídlu. V roce 1929 vyvinul tlak na předsedu Karla Kramáře a docílil tak zastavení protibenešovské kampaně.[13]

Ladislav Novák je také znám jako autor řady libret k operám a baletům.[14] Napsal také řadu vzpomínkových knih, např. Opera a balet staré gardy Národního divadla, Oskar Nedbal v mých vzpomínkách, O těch, kteří odešli, Stará garda Národního divadla, Dva čeští muzikanti (o K. Weisovi a K. Kovařovicovi) a Rodina vynálezců (o Josefu, Františku a Romualdu Božkovi).[15]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Nad hrobem: drama o jednom jednání – Praha: vlastním nákladem, 1897
  • Žárlivci: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1906
  • Duellanti: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1913
  • Detektiv: veselohra o 1 dějství – dle Winterfeldovy humoresky. Praha: Máj, 1914
  • V ohni: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1916
  • Matěj Kopecký : hra ze života českého loutkáře – Praha: Máj, 1919 [16]
  • V záři minulosti: výpravná hra o 4 dějstvích – hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj, 1919
  • Lešetínský kovář: lidová opera o 3 dějstvích – podle Svatopluka Čecha; hudba Karel Weis. Praha: František Topič, 1920
  • Bodrý venkovan : veselohra o jednom dějství – podle H. de Noussana. Praha: Máj, 1920 [17]
  • Akrobat: opereta o 1 dějství: klavírní výtah s textem – Anatol Provazník. Praha: Mojmír Urbánek, 1920?
  • Příboj lásky: hudební burleska o 3 dějstvích podle americké humoresky hudbu složil Jára Beneš. Praha: Máj, 1921
  • Pražská příhoda: hra o 4 dějstvích – Praha: Máj, 1922
  • Sedlák Jakub: komická opera o 2 dějstvích – podle Lope de Vegy; hudbu složil Oskar Nedbal. Praha: Máj, 1922
  • Venuše na cestách: fantastická utopie o 3 dějstvích hudbu složil A. Provazník. Praha: Máj, 1922
  • Bengle: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1925
  • Sběratelé obrazů: veselohra o 1 dějství – Praha: Máj, 1925
  • Svědomí: drama o třech dějstvích – Praha: Máj, 1927
  • Tajemné námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1932
  • Habrštokův saxofon: veselohra o třech dějstvích – Praha: Máj, 1934
  • Obětovaný: hra o jednom dějství – Praha: Máj, 1935
  • Boj s ismy: hra o 3 dějstvích s proměnou – Praha: Máj, 1936
  • Zamotané námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1942
  • Dornička: opera – hudba Maxmilián Hájek, 1949

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Pardubák: válečná novela z roku 1866 – Praha: Máj, 1906
  • Arcivévodova ložnice a jiné humoresky – ilustroval Robert Schlosser. Praha: Máj, 1927
  • Pepa: (Peřeje) – Praha: Máj, 1936
  • Stella: román filmové hvězdy a dvě povídky přímořské [Otec Grott, Zlata] – Máj: 1936
  • Lesní triptych – Praha: Máj, 1940
  • Vzácné koření a jiné humoresky – Praha: Pražská akciová tiskárna (PAT), 1941
  • Jedináčkové: román z pražského života – Praha: PAT, 1942

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Hudebniny/balet[editovat | editovat zdroj]

  • Olim: výpravná baletní pantomima o 4 jednáních a 9 obrazech – napsal Ladislav Novák; hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj,
  • Z pohádky do pohádky: taneční báchorka o 4 jednáních a 6 obrazech – O. Nedbal; pro klavír na 2 ruce upravil V. Wolf. Praha: František Augusti Urbánek, 1908
  • Paní Moda: baletní pantomima o 13 obrazech s předehrou a dohrou – Anton Rubinstein; choreografie Achille Viscusi. Praha: Máj, 1910
  • Princezna Hyacinta: groteskní pantomima o 3 dějstvích: klavírní výtah – O. Nedbal. Praha: M. Urbánek, 1911
  • Andersen: taneční pohádka o 9 obrazech – napsali Ladislav Novák a Jaroslav Kvapil; hudbu složil O. Nedbal. Praha: v. n., 1914
  • Zlatý závoj: pantomimická pohádka o předehře a 3 dějstvích s 9 obrazy – hudbu složil J. Beneš, uspořádal baletní mistr Augustin Berger. Praha: Emanuel Starý, 1921
  • Milování [hudebnina]: píseň s průvodem klavíru – Antonín Srba. Kutná Hora: Česká hudba, 1928
  • Ballet Fantasie [hudebnina]: na motivy baletní pantomimy "Babička pokračuje": (Z pohádky do pohádky, II. díl.) – J. Beneš. Praha: M. Urbánek, 1929?
  • Slavnostní pochod presidenta Dr. Edvarda Beneše [hudebnina] – Josef Řehoř. Praha: M. Urbánek, 1936

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ hrob politika Ladislava Nováka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  3. ↑ a b Ing. Ladislav Novák byl jmenován včera ministrem obchodu. Národní politika. Duben 1928, roč. 46, čís. 119, s. 3. 
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku ing. Ladislava Nováka s Olgou Klenkovou farnost při kostele sv.Petra na Poříčí v Praze-Novém Městě
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Ladislav Novák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění. Národní listy. 10. 11. 1929, s. 1. 
  12. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604. 
  14. ↑ VAŠUT, Vladimír. Baletní libreta 1 – České a slovenské balety. Praha: Panton, 1983. Kapitola Česká svatba, s. 143. 
  15. ↑ FRONKOVÁ, Marie. Literární inspirace Oskara Nedbala. In: PEŘINOVÁ, L. Oskar Nedbal a Tábor. Tábor: ZUŠ O. Nedbala, 2010. Dostupné online.
  16. ↑ NOVÁK, Ladislav. Matěj Kopecký [online]. Praha: Máj, 1919 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ NOVÁK, Ladislav. Bodrý venkovan [online]. Praha: Máj, 1920 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ NOVÁK, Ladislav. O těch, kteří odešli [online]. Praha: NDM, 1940 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ NOVÁK, Ladislav. Oskar Nedbal v mých vzpomínkách [online]. Praha: NDM, 1939 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ NOVÁK, Ladislav. Oskar Nedbal v mých vzpomínkách [online]. Praha: Světový literární klub, 1941 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ NOVÁK, Ladislav. Pásmo vzpomínek [online]. Praha: NDM, 1941 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Novák: (1872–1946): soupis osobního fondu – zpracoval Karol Bílek. Praha: Památník národního písemnictví, 1995
  • Dramatik a beletrista Inž. Ladislav Novák 1872–1946, k 50. výročí smrti – Jaroslav Sojka, 1996
  • FRONKOVÁ, Marie. Literární inspirace Oskara Nedbala. In: PEŘINOVÁ, L. Oskar Nedbal a Tábor. Tábor: ZUŠ O. Nedbala, 2010. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vláda Edvarda Beneše
Ministerský předseda
Edvard Beneš (jmenován 26. září 1921, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
26. září 1921
Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (železnice, ČSL) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • František Staněk (zemědělství, RSZML) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND)
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922.
První vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 7. října 1922, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
7. října 1922
Jan Malypetr (vnitro, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Rudolf Bechyně (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (veřejné práce, ČSDSD) • Ivan Markovič (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSL) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Alois Tučný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Emil Franke (pro zásobování lidu, ČSNS) • Alois Rašín† (finance, ČsND) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník
Členové jmenovaní později
24. února 1923
Bohdan Bečka (finance, ČsND)
18. února 1924
Emil Franke (správce pošt a telegrafů, ČSNS)
3. října 1924
Ivan Markovič (správce školství a národní osvěta, ČSDSD)
28. března 1925
Lev Winter (sociální péče, ČSDSD)
20. července 1925
Emil Franke (správce železnice, ČSNS)
† Ministr financí Alois Rašín byl 5. ledna postřelen do zad a boku. Na následky zranění zemřel 18. února 1923.
Třetí vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 12. října 1926, RSZML)¹
Členové v den jmenování vlády
12. října 1926
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta a správce unifikací, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče a správce veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • František Peroutka (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, nestraník)²
Členové jmenovaní později
15. ledna 1927
Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS) • Marek Gažík (unifikace, HSĽS)
28. dubna 1928
Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND)
25. listopadu 1928
Bohumil Vlasák (správce financí, nestraník)
¹ Během své nemoci byl Antonín Švehla zastupován Janem Šrámkem.
²Vládním nařízením z 28. června 1928 byla působnost ministra pro správu Slovenska přenesena na krajinský úřad v Bratislavě.
První vláda Františka Udržala
Ministerský předseda
František Udržal (jmenován 1. února 1929, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
1. února 1929
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS)¹ • Marek Gažík (unifikace, HSĽS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Bohumil Vlasák (finance, nestraník)
Členové jmenovaní později
16. února 1929
Karel Viškovský (národní obrana, RSZML)
20. února 1929
Anton Štefánek (školství a národní osvěta, RSZML)
29. února 1929
Ľudovít Labaj (unifikace, HSĽS)¹
8. října 1929¹
Milan Hodža (správce veřejného zdraví a tělesné výchovy, RSZML) • Jan Šrámek (správce unifikací, ČSL)
¹8. října 1929 opustila HSĽS vládu na protest proti uvěznění Vojtecha Tuky.
Ministři průmyslu Československa
Ministři průmyslu první československé republiky (1918–1938)
Ministři průmyslu druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři průmyslu exilových vlád Československa (1941–1945)
Ministři průmyslu poválečného Československa (1945–1952)
Federální ministři průmyslu Československa (1969–1971)
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Novák_(politik)&oldid=22490205“