Bohumil Urban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohumil Urban

poslanec České národní rady
Ve funkci:
1980 – 1986

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1986 – 1990

ministr průmyslu České soc. rep.
Ve funkci:
1978 – 1981
Předchůdce Oldřich Svačina
Nástupce Miroslav Kapoun

ministr zahraničního obchodu ČSSR
Ve funkci:
1981 – 1987
Předchůdce Andrej Barčák
Nástupce Jan Štěrba

místopředseda české vlády L. Adamce
Ve funkci:
1987 – 1988

ministr - předs. České plánovací komise
Ve funkci:
1987 – 1988
Předchůdce Zdeněk Krč

1. místopředseda čs. vlády L. Adamce
Ve funkci:
1988 – 1989

ministr - předs. Státní plánovací komise
Ve funkci:
1988 – 1989
Předchůdce Svatopluk Potáč
Nástupce Jaromír Žák
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 29. června 1934
Rájov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Commons Bohumil Urban
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ing. Bohumil Urban CSc. (* 29. června 1934 Rájov[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr průmyslu České socialistické republiky, ministr zahraničního obchodu ČSSR, místopředseda vlády České socialistické republiky a ČSSR, předseda České plánovací komise a Státní plánovací komise, poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dělnické rodiny. Získal základní vzdělání a nastoupil jako dělník do podniku Jihočeské papírny. V roce 1950 ho podnik vyslal na studium na Střední průmyslovou školu papírenskou v Hostinném. Později přešel do podniku Severočeské papírny ve Štětí, kde zastával posty mistra, technologa a vedoucího cechu. V letech 1961-1968 pracoval v aparátu komunistické strany. Jeho profesní a politická kariéra vyvrcholila za normalizace. Od roku 1969 byl výrobním náměstkem Severočeských papíren ve Štětí. V roce 1974 mu bylo uděleno Vyznamenání Za vynikající práci.[2][3][4]

V letech 1971-1977 působil jako generální ředitel oborového podniku Průmysl papíru a celulózy v Praze, v letech 1977-1978 byl náměstkem ministra a v letech 1978-1981 ministrem průmyslu České socialistické republiky v třetí vládě Josefa Korčáka. Od roku 1981 zastával post ministra zahraničního obchodu ČSSR v čtvrté vládě Lubomíra Štrougala a páté vládě Lubomíra Štrougala. V období let 1987-1988 působil opětovně v české vládě, jako místopředseda české vlády Ladislava Adamce a zároveň předseda České plánovací komise. Do federální vlády se vrátil v letech 1988-1989 jako první místopředseda vlády Ladislava Adamce a zároveň předseda Státní plánovací komise. V roce 1984 mu byl udělen Řád práce.[2][5]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do funkce člena ÚV KSČ byl převeden k 19. prosinci 1987.[2]

Po volbách roku 1976 byl zvolen do České národní rady. Mandát nabyl až dodatečně v červnu 1980. Mandát v ČNR pak obhájil ve volbách roku 1981. Zasedal zde až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1986.[6][7][2]

Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 83 - Brno-město-jihozápad, Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bohumil Urban [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  3. Nový ministr průmyslu ČSR. Rudé právo. květen 1978, roč. 58., čís. 117, s. 2. Dostupné online.  
  4. Životopisy nových členů vlády ČSSR. Rudé právo. červen 1981, roč. 61., čís. 142, s. 2. Dostupné online.  
  5. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.  
  6. 16. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  9. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]