Václav Valeš (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Václav Valeš
místopředseda 2. vlády O. Černíka
Ve funkci:
1. ledna 1969 – 27. září 1969
místopředseda 2. a 3. vlády M. Čalfy
Ve funkci:
6. dubna 1990 – 2. července 1992
ministr chemického průmyslu ČSSR
Ve funkci:
10. listopadu 1965 – 8. dubna 1968
Předseda vládyJozef Lenárt
PředchůdceJozef Púčik
NástupceStanislav Rázl
ministr zahraničního obchodu ČSSR
Ve funkci:
8. dubna 1968 – 31. prosince 1968
Předseda vládyOldřich Černík
PředchůdceFrantišek Hamouz
NástupceJán Tabaček
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození7. dubna 1922
Smečno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. června 2013
(ve věku 91 let)
Profesepolitik a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Valeš (7. dubna 1922 Smečno25. června 2013[1]) byl český a československý politik KSČ, v 60. letech ministr chemického průmyslu, v době pražského jara a na počátku normalizace ministr zahraničního obchodu a místopředseda vlády Československé socialistické republiky, pak politicky pronásledován a vězněn, po sametové revoluci opět místopředseda československé vlády.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1941 byl zatčen a po dobu dvou let vězněn v Malé pevnosti v Terezíně.[2]

Vystudoval Obchodní akademii ve Slaném. Pracoval v Chemických závodech československo-sovětského přátelství v Záluží coby náměstek ředitele. Bylo mu uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Od roku 1955 pracoval na ministerstvu chemického průmyslu, nejprve jako ředitel hlavní správy odbytu, pak na postu náměstka ministra, prvního náměstka a v listopadu 1965 se stal československým ministrem chemického průmyslu ve vládě Jozefa Lenárta. V dubnu 1968 byl jmenován členem československé první vlády Oldřicha Černíka jako ministr zahr. obchodu. Ve funkci setrval do prosince 1969. Pak od ledna do září 1969 byl v druhé vládě Oldřicha Černíka jejím místopředsedou.[3][4] Pak byl zbaven všech politických funkcí. Za normalizace byl politicky a občansky pronásledován komunistickým režimem. V roce 1980 byl na tři roky uvězněn po zinscenovaném soudním procesu.[2] Ve věznici v Heřmanicích s ním tehdy byli i další disidenti jako Václav Havel nebo Václav Benda.[5]

Do vrcholné politiky se vrátil po sametové revoluci, kdy byl od dubna 1990 do června 1992 místopředsedou druhé a třetí vlády Mariana Čalfy.[6][7] Při představování československé vlády ve Federálním shromáždění v červnu 1990 ohodnotil prezident Václav Havel Václava Valeše následovně: „Václav Valeš není šéfem ekonomického týmu ve vládě proto, že to je můj mnohaletý přítel a že jsem se o jeho mravních kvalitách přesvědčil i v situacích nejtěžších, ale proto, že jeho autorita je respektována ekonomy nejrůznějšího názorového zaměření i různých generací. Jako jeden z mála našich předních ekonomů má bohaté zkušenosti z vedoucích míst v podnikové sféře a jako vysoký vládní činitel zažil již tolik neúspěšných ekonomických reforem, že nám všem může být dobrou zárukou proti nebezpečí excesů, zbrklých rozhodnutí, tragicky neuvážených experimentů a snahy slepě promítat do hospodářské praxe školské poučky a různé, leckdy i dobou překonané ekonomické teorie.“[8] V této době působil dočasně v týmu ekonomů, který sestavil místopředseda české vlády a rovněž bývalý politik z doby pražského jara František Vlasák s cílem navrhnout alternativní strategie ekonomických reforem.[9] Tato koncepce ale nezískala podporu a transformace československé ekonomiky probíhala podle koncepce lidí okolo Václava Klause.[10]

Profesně působil jako ekonom. Publikoval práce z oboru podnikové ekonomiky.[11] Byl evidován jako agent Státní bezpečnosti (krycí jméno VÁLEK).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel bývalý místopředseda vlády Václav Valeš [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2013-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Autor: Pavlík Vladimír Název: Kolik z nich se bude domáhat satisfakce u konkrétních estébáků [online]. cibulka.net [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 613–615. (česky) 
  4. Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo. Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online. 
  5. V magickom roku 2011 zomrelo viacero disidentov [online]. sme.sk [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Kalendárium roku 1990 červnové události [online]. totalita.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vláda Mariána Čalfy (27.6.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Projev Prezidenta ČSFR ve FS 29. 6. 1990 [online]. sds.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. "Naděje se vzdát neumím": Rozčarování aneb jak to bylo v Listopadu [online]. blisty.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Nejsem vynálezcem, spíš zahradníkem, říká Miloš Pick [online]. novinky.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. Záhlaví : Valeš, Václav, 1922- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]