Miroslav Vacek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Miroslav Vacek (rozcestník).
Armádní generál Ing. Miroslav Vacek
ministr národní obrany ČSSR/ČSFR
Ve funkci:
3. prosince 1989 – 18. října 1990
Předseda vládyLadislav Adamec
Marián Čalfa
PředchůdceMilán Václavík
NástupceLuboš Dobrovský
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
24. května 1986 – 5. června 1990
5. náčelník Generálního štábu Československé lidové armády
Ve funkci:
13. listopadu 1987 – 27. prosince 1989
PředchůdceMiloslav Blahník
NástupceAnton Slimák
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČM

Narození29. srpna 1935 (87 let)
Kolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVojenská akademie Brno
Voj. akademie GŠ SSSR
Profesepolitik a voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Vacek (* 29. srpna 1935 Kolín[1]) je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizaceministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize (1976–1979), náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády (1979–1981), 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1985–1987).[2][3]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4][5] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[3][6]

Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 – Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]

Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v první vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v druhé vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[6]

Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvečer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinuRozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[3][9] Věnoval se také podnikání.[6]

Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[10]

V roce 1997 se závažně poranil při pádu ze schodů vojenské ubytovny, kde se účastnil srazu bývalých spolužáků.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  3. a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. (česky) 
  5. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online. 
  6. a b c Kdo byl kdo. 566
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky)  – neplatný odkaz !
  9. Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  10. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  11. Patálie českých politiků s alkoholem [online]. agris.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]