Josef Václav Najman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Václav Najman
Josef Václav Najman.JPG

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
25. dubna 1920 – 4. prosince 1937

11. ministr železnic ČSR
Ve funkci:
12. října 1926 – 7. prosince 1929
Předchůdce Jan Říha
Nástupce Rudolf Mlčoch

11. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
4. června 1935 – 4. prosince 1937
Předchůdce Jan Dostálek
Nástupce Rudolf Mlčoch
Stranická příslušnost
Členství živnostenská strana

Narození 20. dubna 1882
Skála
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. prosince 1937 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Václav Najman, též J. V. Najman, či Josef Václav Najman-Skalský (20. dubna 1882 Skála[1][2][3]4. prosince 1937 Praha) byl český politik, redaktor, autor ekonomických publikací, novinář a představitel živnostenské strany v období československé první republiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Začínal jako obchodník, později se stal novinářem. Spolupracoval s politikem a obchodníkem Rudolfem Mlčochem, společně se založili o vývoj Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, jejíž se též v roce 1919 stal členem. Stál též u vzniku jejího tiskového orgánu Reforma (V roce 1931 byl název tisku změněn na Národní střed.). V roce 1930 se stal předsedou Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1937.

Cítil nutnost vzájemné spolupráce a podpory středního stavu (převážně obchodníků a malých i středních podnikatelů), které viděl pod tlakem velkých podniků, bank a tehdejší hospodářské krize. Podle jeho názorů sociální demokracie ani odbory dostatečně nehájily jejich zájmy. Svou kampaň na vytváření organizací hájících živnostníky a obchodníky zahájil v roce 1905 ve svých rodných východních Čechách, poté začal působil v Praze.

Od roku 1920 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 19261929 zastával funkci ministra železnic, od roku 1935 až do své smrti funkci ministra průmyslu, obchodu a živností. Úzce spolupracoval s agrární stranou, v duchu Mlčochovy koncepce však zároveň své straně zachoval politickou středovou nezávislost.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 177. 
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. (česky) 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]