Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská
Logo
ZkratkaČŽOSS
Datum založení1908
Datum rozpuštěnílistopad 1938 (splynutí se Stranou národní jednoty)
PředsedaRudolf Mlčoch
Josef Václav Najman
Ideologieliberalismus
konzervatismus
ekonomický nacionalismus
Politická pozicestředopravice[1]
Polovojenská org.Fialová legie[2]
Stranické novinyReforma
Národní střed
SloganŽivnostnictvo, obchodnictvo sobě
Barvy
     růžová
     fialová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, též Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová byla liberální politická strana působící v letech 19081938 (případně už od 1906) v Rakousko-Uhersku a následně v Československu. Strana hájila názory drobných a středních podnikatelů, nejvyšší voličskou podporu měla v obcích s od 2 000 do 5 000 obyvatel.[3]

Politická strana českoslovanského živnostenstva byla založena 20. dubna 1908 v Prostějově, politické ústředí měla strana původně v Olomouci, kde sídlila redakce Živnostenského zpravodaje. V nevoleném Revolučním národním shromáždění stranu zastupoval jako jediný zástupce Rudolf Mlčoch, když se místa ve prospěch živnostníků zřekli v rámci kompromisního řešení sociální demokraté a národní demokraté, kteří se nedokázali dohodnout, které straně by mělo připadnout.[4] Mlčoch hospitoval v poslaneckém klubu sociální demokracie.[5]

Mezi nejvýznamnější osobnosti patřili Josef V. Najman a Rudolf Mlčoch, kteří vykonávali funkce ministrů v několika tehdejších československých vládách (1925–1932, 1935–1938), včetně tzv. panské koalice (1926–1929). Tiskovým orgánem strany byl deník Reforma, od roku 1931 Národní střed, na Moravě a ve Slezsku pak Československý deník, od roku 1932 Moravský deník. Výraznou postavou živnostenské strany na jihu Čech se stal Karel Rezek, župní tajemník a redaktor Jihočeského národohospodáře.

V roce 1937 konala strana svůj sjezd 20. června v Uherském Hradišti při příležitosti Výstavy Slovácka.

Strana zanikla v roce 1938 vstupem do Strany národní jednoty, po okupaci její členové přistoupili k Národnímu souručenství. Ačkoliv se ani Rudolf Mlčoch, ani další vedoucí představitelé neprovinili samotnou kolaborací, dle Košického vládního programu z dubna 1945 již nebylo povoleno stranu obnovit. Z bývalých členů strany zasedli v letech 1945-48 v parlamentu Eduard Fusek (zvolen do pražského zastupitelstva v roce 1938) a Jan Horák (senátor 1935-39) za lidovce, František Přeučil za národní socialisty a Alexander Vido za slovenskou Demokratickou stranu.

Politický program[editovat | editovat zdroj]

Těžiště programu, který získal podobu po živnostenském sjezdu v roce 1919, spočívalo v sociálně-hospodářské struktuře společnosti. Základním prvkem národního hospodářství měly být malé a střední rodinné podniky v soukromém vlastnictví. Naopak největší hrozbu strana spatřovala v expanzivní kapitalistické velkovýrobě. Velké podniky dle živnostníků nebylo možné provozovat demokraticky a bylo je proto nutné združstevnit či zestátnit.[6]

Daňový systém měl zatěžovat jednotlivé vrstvy společnosti rovnoměrně, přičemž důraz byl kladen na snížení příjmových daní a úspornost ve státní správě.[7]

Zvláštní pozornost byla věnována rovněž sociální politice. Živnostníci hájili obsáhlé sociální reformy ve prospěch pracujících vrstev, které by občanům zajistily sociální spravedlnost a přiměřené materiální zabezpečení. Takto měl co největší počet jednotlivců dosáhnout hospodářské samostatnosti.[6]

Deklarativní část programu hlásala suverénní národní stát vybudovaný na demokratickém základě, svrchovanost lidu, právo na sebeurčení a přímé rovné a tajné volební právo pro všechny. Za samozřejmost živnostníci považovali odloučení státu od církve. Vyznávali úplnou náboženskou svobodu a základ mravního řádu pro ně představovala škola. Obranu státu neměla zajišťovat armáda, nýbrž lidové milice.[8]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky strany do poslanecké sněmovny. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1920 122,813 2.0
6/281
12. Opozice
1925 285,928 4.0
13/300
7 10. Vláda
1929 291,209 3.9
12/300
1 11. Vláda
1935 448,049 5.4
17/300
5 9. Vláda

Zvolení poslanci[editovat | editovat zdroj]

1920[9]: Karel Anděl, František Horák, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Pastyřík, Václav Vávra, (po odchodu z ČSS hospitoval v roce v 1921 do zbavení mandátu v poslaneckém klubu Vladimír Drobný)

1925[10]: Karel Anděl, Alois Beneš, František Horák, Václav Hýbner, Antonín Jiráček, František Kyncl, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek, František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra

1929[11]: Alois Beneš, František Horák (+1933, nahradil jej Jan Pelnář), Václav Hýbner (rezignoval 1934, nahradil jej Josef Oliva), Antonín Jiráček, Ján Líška, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek (+1931, nahradil jej Emanuel Kejmar), František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra

1935[12]: Alois Beneš, Štěpán Habarta, Karel Chalupa, Antonín Jiráček, Emanuel Kejmar, Ján Líška, Josef Luka, František Michálek, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman (+1937, nahradil jej Emanuel Haninger), Josef Oliva, František Ostrý, Jan Pekárek, Bohuš Rodovský, Jan Slavíček, Emanuel Šedý, Václav Vávra

Senát[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky strany do senátu. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1920 107,674 2.1
3/150
11.
1925 257,171 4.2
6/150
3 10.
1929 274,085 4.2
6/150
0 11.
1935 393,732 5.4
8/150
2 9.

Zvolení senátoři:[editovat | editovat zdroj]

1920[13]: Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka

1925: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka, Josef Pastyřík, Julius Sláma

1929: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka (rezignoval 1932, nahradil jej Jaroslav J. Horák), Josef Pastyřík, Julius Sláma

1935: Otakar Bas, Jan Horák, Bohuš Kianička (+1938, nahradil jej Juraj Vyskočil), Jan Kotrba, František Pechman, Julius Sláma, Josef Thoř, Antonín Vlk, (po odchodu z Národního sjednocení byl od února 1938 hospitantem v senátorském klubu Josef Havlín)

Volební výsledky v zemských volbách[editovat | editovat zdroj]

Po správní reformě, jež vstoupila v platnost v roce 1928, vznikly čtyři země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská, Podkarpatoruská). Celkově do jejich zastupitelstev proběhly dvojí volby, kdy 2/3 členů byly voleny a 1/3 jmenována vládou.

Volební výsledky strany do zemských zastupitelstev. Počet hlasů a získaných volených mandátů.[14][15][16][17][18][19][20]

Rok
Země Hlasů % Mandátů
1928 Česká 162 231 4,64 4
Moravskoslezská 68 729 4,19 2
Slovenská 15 394 1,16 0
Podkarpatoruská 11 489 ? ?
1935 Česká 254 086 6,35 5
Moravskoslezská 116 028 6,14 3
Slovenská 31 641 2,09 1
Podkarpatoruská 3 703 1,24 0


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vincent E. McHale. Political parties of Europe. [s.l.]: Greenwood Press, 1983. ISBN 0-313-23804-9. (anglicky) 
  2. Eva Šimánková. Stranický systém v Československu 1918-1938 a vliv volebního systému na jeho podobu. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2008. 78 s. Dostupné online. S. 33. (česky) 
  3. MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 82. 
  4. MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 16. 
  5. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu III. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991. ISBN 80-7106-040-2. S. 1099. 
  6. a b MAREK, Pavel; MALÍŘ, Jiří, a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004.. Svazek I. díl, Období 1861-1938.. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 793–795. 
  7. BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie. Politická systém ČSR 1918-1938.. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 1992. ISBN 80-901059-6-3. S. 92. 
  8. MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 126. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  13. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  14. Rozdělení mandátů do zemských zastupitelstev. Národní listy Národa. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 280, s. 1. 
  15. Úřední výsledky voleb do zemského zastupitelstva v Čechách a v zemi Moravsko-slezské. Národní listy. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 337, s. 1. 
  16. Rozdělení mandátů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Národní listy Národa. 6. 12. 1928, roč. 68, čís. 281, s. 2. 
  17. Úspěch Národního sjednocení v zemských volbách. Národní listy. 28. 5. 1935, roč. 75, čís. 147, s. 1. Dostupné online. 
  18. JK. Republikánská strana vzrostla o nových 171.740 hlasů. Venkov. 28. 5. 1935, roč. 30, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  19. Definitivní výsledky zemských voleb v zemi Moravskoslezské. Venkov. 29. 5. 1935, roč. 30, čís. 127, s. 2. Dostupné online. 
  20. Výsledky voleb do parlamentu a zemských zastupitelstev. Čech. 1. 6. 1935, roč. 60, čís. 22, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]