Zemské volby v Československu 1928

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemské volby 1928 (Československo)
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh volebzemské
Volební termín2. prosince 1928
Předchozí volby1908 (Čechy)
1913 (Morava)
Následující volby1935
Výsledky
Zvoleno celkem 168 členů zemských zastupitelstev
Antonín Švehla Klement Gottwald Antonín Hampl
Antonín Švehla Klement Gottwald Antonín Hampl
volební lídr volební lídr volební lídr
RSZML KSČ ČSSD
997 225 hlasů 823 032 hlasů 729 840 hlasů
14.9 % 12.3 % 10.9 %
28  mandátů 21  mandátů 19  mandátů
Václav Klofáč Jan Šrámek Ludwig Czech
Václav Klofáč Jan Šrámek Ludwig Czech
volební lídr volební lídr volební lídr
ČSNS ČSL DSAP
702 973 hlasů 595 723 hlasů 403 295 hlasů
10.5 % 8.9 % 6.0 %
16  mandátů 14  mandátů 9  mandátů

Zemské volby 1928 byly volby do zemských zastupitelstev konané v roce 1928 v prvorepublikovém Československu.

Šlo o první zemské volby v ČSR. V roce 1927 byl totiž přijat Zákon o organisaci politické správy, který rušil dosavadní župní zřízení a vytvořil čtyři samosprávné země. Volby se konaly 2. prosince 1928.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Volby probíhaly v době, kdy již dva roky vládla třetí vláda Antonína Švehly, takzvaná panská koalice sdružující pravicové a středové politické strany české i německé. Do voleb proto levice, zejména Československá sociálně demokratická strana dělnická, národní socialisté a Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, šly jako opoziční formace, s ostrou rétorikou, díky čemuž ve volbách posílily.

Ve srovnání s parlamentními volbami roku 1925 získali sociální demokraté navíc 192 000 hlasů, němečtí sociální demokraté 39 000, národní socialisté 186 000 a zisk 39 000 hlasů si připsala Komunistická strana Československa, celkem levice získala zhruba půl milionu hlasů navíc. Naopak ztráty ve volbách postihly lidovce (-118 000 hlasů), slovenské ľuďáky (-92 000 hlasů) a 37 000 voličů ztratila také Německá křesťansko sociální strana lidová. Agrárníci zaznamenali přírůstek hlasů 69 000, ale v Českých zemích jejich pozice spíše oslabily, zatímco přílivu voličů dosáhli na východě státu. V Čechách se nejsilnější stranou stali národní socialisté, v Moravskoslezské zemi lidovci, na Slovensku ľuďáci a na Podkarpatské Rusi agrárníci. Koaliční strany dosáhly celkem 3 091 000 hlasů, opoziční 3 383 000 hlasů. Pravice ovšem celostátně i nyní zvítězila nad levicí.[1]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky dle zemí[editovat | editovat zdroj]

Země Česká[editovat | editovat zdroj]

Strana Hlasy Mandáty
Počet % Zvoleno Jmenováno Celkem
Československá strana národně socialistická 519 259 14.9 12 6 18
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 466 559 13.4 11 8 19
Komunistická strana Československa 422 922 12.1 10 0 10
Československá sociálně demokratická strana dělnická 420 298 12.0 10 5 15
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR 308 668 8.8 7 2 9
Československá strana lidová 246 768 7.1 5 4 9
Československá národní demokracie 199 692 5.7 4 3 7
Německý svaz zemědělců 197 174 5.6 5 4 9
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 162 147 4.6 4 3 7
Německá křesťansko-sociální strana lidová 152 575 4.4 4 3 7
Německý lidový svaz 118 325 3.4 3 0 3
Německá národně socialistická strana dělnická 113 513 3.3 2 0 2
Německé pracovní a volební společenství 95 684 2.7 2 1 3
Německá živnostenská strana 69 099 2.0 1 1 2
Neplatné hlasy
Celkem 3 492 683 100 80 40 120
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Země Moravskoslezská[editovat | editovat zdroj]

Strana Hlasy Mandáty
Počet % Zvoleno Jmenováno Celkem
Československá strana lidová 305 266 18.6 8 6 14
Československá sociálně demokratická strana dělnická 206 229 12.6 6 3 9
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 203 069 12.4 5 2 7
Komunistická strana Československa 160 742 9.8 4 0 4
Československá strana národně socialistická 140 682 8.6 3 1 4
Německá křesťansko-sociální strana lidová 100 124 6.1 3 1 4
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR 94 627 5.8 2 2 4
Německý lidový svaz 68 965 4.2 2 0 2
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 68 613 4.2 2 1 3
Německý svaz zemědělců 65 911 4.0 2 1 3
Československá národní demokracie 57 940 3.5 1 1 2
Německá národně socialistická strana dělnická 50 480 3.1 1 0 1
Německá živnostenská strana 31 963 2.0 1 0 1
Polská lidová stranaŽidovská strana 29 510 1.8 0 0 0
Německé pracovní a volební společenství 26 710 1.6 0 0 0
Sdružení katolických zemědělců a domkářů 16 966 1.0 0 0 0
Polská socialistická strana dělnická 9 299 0.6 0 0 0
odborníci mimo strany 0 2 2
Neplatné hlasy
Celkem 1 637 096 100 40 20 60
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2][3]

Země Slovenská[editovat | editovat zdroj]

Strana Hlasy Mandáty
Počet % Zvoleno Jmenováno Celkem
Hlinkova slovenská lidová strana 325 588 25.2 9 6 15
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 271 520 21.0 8 8 16
Komunistická strana Československa 190 595 14.8 5 0 5
Zemská křesťansko-sociální strana 120 769 9.3 3 0 3
Maďarsko-německá strana (MNPZDP–MNMP) 68 965 8.1 3 0 3
Československá sociálně demokratická strana dělnická 96 901 7.5 3 1 4
Židovská stranaŽidovská hospodářská strana 45 244 3.5 1 0 1
Československá strana lidová 43 689 3.4 1 1 2
Československá strana národně socialistická 36 181 2.8 1 1 2
Slovenská národní strana 31 679 2.5 1 0 1
Československá národní demokracie 26 300 2.0 1 1 2
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 15 371 1.2 0 0 0
Zemská maďarská strana malorolníků, živnostníků a dělníků 13 635 1.0 0 0 0
Neplatné hlasy
Celkem 1 321 578 100 36 18 54
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Země Podkarpatoruská[editovat | editovat zdroj]

Strana Hlasy Mandáty
Počet %
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 56 077 23.1 4
Komunistická strana Československa 48 773 20.1 2
Zemská křesťansko-sociální stranaMaďarská národní strana 32 749 13.5 2
Autonomní zemědělský sojuz 25 764 10.6 1
Židovská republikánská strana 14 302 5.9 1
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 11 465 4.7 1
Sociálně demokratická strana Podkarpatské Rusi 10 078 4.2 1
Křesťansko-národní strana 8 927 3.7 0
Československá národní demokracie 8 766 3.6 0
Československá strana národně socialistická 6 851 2.8 0
Židovská strana Podkarpatské Rusi 6 828 2.8 0
Československá sociálně demokratická strana dělnická 6 412 2.6 0
Karpatoruská strana trudová 6 828 2.3 0
Neplatné hlasy
Celkem 242 663 100 12
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Dopady voleb[editovat | editovat zdroj]

Výsledek voleb byl levicovou opozicí považován za vyslovení nedůvěry vládě. Ta to odmítala s tím, že jde o regionální volby, které nesouvisejí s centrální politikou.[1] Faktem ale je, že třetí vláda Antonína Švehly vytrvala jen do února 1929. Nahradila ji ovšem první vláda Františka Udržala se stejným pravicovým zaměřením. Ke změně mocenských poměrů došlo až v prosinci 1929, kdy do vlády vstoupily socialistické strany. Výraznější dopad v tomto ohledu ovšem měly parlamentní volby roku 1929.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3. S. 637–641. 
  2. a b c d Volby do zemský zastupitelstev roku 1928. 1. vyd. Praha: Státní úřad statistický, 1929. S. 9 a 11. 
  3. Politická vyspělost čs. občanstva potvrzena. Lidové noviny. 27. 5. 1935, roč. 43, čís. 266, s. 1. Dostupné online.