Volba prezidenta Československa 1938

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Volba prezidenta Československa 1938
Stát Československo
Druh voleb prezidentské
Volební termín 14. listopadu 1918
Předchozí volby 1935
Následující volby 1946
Počet kandidátů 1
Výsledky
Emil Hácha
Emil Hácha
nezávislý
272 hlasů
87,18 %
zvolený kandidát

Volba prezidenta Československa se odehrála 30. listopadu 1938 v budově Rudolfina na společné schůzi obou komor Národní shromáždění republiky Československé. Společnou schůzi Národního shromáždění vedl předseda poslanecké sněmovny, agrárník Jan Malypetr. Jediný kandidát Emil Hácha, bývalý prezident Nejvyššího správního soudu,[1] byl zvolen třetím československým prezidentem. Ze schůze byl pořízen rozhlasový záznam.[2]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Druhá republika.

Politická situace v Československu byla poznamenána uzavřením Mnichovské dohody a následnou ztrátou pohraničních území. 5. října 1938 abdikoval prezident Eduard Beneš a uchýlil se do zahraničního exilu. 17. srpna byl Národním shromážděním přijat Ústavní zákon o autonomii Slovenské země.

Průběh hlasování[editovat | editovat zdroj]

Na základě Ústavního zákona o autonomii Slovenské země hlasovali slovenští volitelé separátně do zvláštní urny.[3] Jejich hlasovací lístky byly odlišně označené.[1]

Výsledky hlasování[editovat | editovat zdroj]

Volitelé odevzdali 312 platných hlasů z nichž 58 byly hlasy slovenských poslanců.[1] Volitelé odevzdali 39 prázdných hlasovacích lístků.[3] Emil Hácha obdržel celkem 272 hlasů překonal tedy požadovanou třípětinovou většinu a byl tak zvolen prezidentem.[3][1]

Kandidát Počet hlasů Procenta
Emil Hácha 272 87,18 %
bílé lístky 39 12,50 %
Celkem platných hlasů 312[3] 100 %

Prezidentský slib[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém přerušení schůze složil zvolený prezident Emil Hácha prezidentský slib do rukou předsedy poslanecké sněmovny Jana Malypetra:

Slibuji na svou čest a svědomí, že budu dbáti blaha republiky i lidu a šetřiti ústavních a jiných zákonů.[3]

—Emil Hácha

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Hácha vykonával funkci prezidenta samostatného státu do 16. března 1939, kdy zbytek českých zemí obsadilo německé vojsko a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a faktickou moc nad územím převzaly německé ozbrojené síly reprezentované říšským protektorem. Hácha zůstal v roli protektorátního prezidenta až do německé kapitulace v květnu 1945.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ČERNÝ, Ondřej. 1938 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. 2008-02-08 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  2. HUBIČKA, Jiří. Volba Emila Háchy prezidentem - 1938. www.rozhlas.cz [online]. 2013-11-30 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d e NS RČS 1935-1938, PS a Senát, 2. schůze, část 1/1 (30. 11. 1938). www.psp.cz [online]. 1938-11-30 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • NS RČS 1935-1938, PS a Senát, 1. schůze,část 1/1 (14. 10. 1918). www.psp.cz [online]. 1938-11-30 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013 [cit. 2019-02-08]. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.