Volba prezidenta Československa 1934
| Volba prezidenta Československa 1934 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát | Československo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | prezidentské | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 24. května 1934 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | 1927 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | 1935 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kandidátů | 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_-_cropped.jpg)
Volba prezidenta Československa proběhla 24. května 1934 ve Vladislavském sále Pražského hradu[1] na společné schůzi obou komor Národního shromáždění republiky Československé, kterou vedl František Staněk. Navzdory vysokému věku 84 let se stávající prezident Tomáš Garrigue Masaryk rozhodl opětovně kandidovat. Komunisté do volby nominovali Klementa Gottwalda,[2] budoucího čtvrtého československého prezidenta. Československým prezidentem byl počtvrté zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který v prosinci 1935 rezignoval na svou funkci ze zdravotních důvodů. Z průběhu schůze byl pořízen rozhlasový záznam, který se dochoval.[3]
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
Tomáš Garrigue Masaryk prosazoval jako svého nástupce Edvarda Beneše.[4] Ten neměl dostatečnou podporu napříč tehdejším politickým spektrem, proto se Masaryk navzdory špatnému zdravotnímu stavu po prodělané mrtvici rozhodl opětovně kandidovat, což mu umožňovala ústavní výjimka.[5]
Průběh schůze[editovat | editovat zdroj]
Volební schůze se účastnilo 420 členů Národního shromáždění; 281 poslanců a 139 senátorů.[4] Průběh schůze byl narušován obstrukci ze strany komunistických volitelů.[5] Klement Gottwald se ze schůze omluvil z důvodu nemoci.[6] Jednalo se o první prezidentské volby v dějinách Československé republiky, které se konaly ve Vladislavském sále Pražského hradu.[1]
Výsledky hlasování[editovat | editovat zdroj]
Volitelé odevzdali celkem 418 platných hlasovacích lístků. Pro Masaryka hlasovalo 327[5] volitelů z řad poslanců a senátorů. Bylo odevzdáno 53 prázdných hlasovacích lístků z převážně řad krajně pravicových volitelů (slovenských ľuďáků, Maďarů, části Národních demokratů a členů Národní ligy).[2][4] Gottwaldovi dalo svůj hlas 38 volitelů.[5]
| Kandidát | Počet hlasů | Procenta |
|---|---|---|
| Tomáš Garrigue Masaryk | 327 | 78,2 % |
| bílé lístky | 53 | 12,7 % |
| Klement Gottwald | 38 | 9,1 % |
| Celkem platných lístků | 418 | 100 % |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918–1938), díl druhý: Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930–1935). Praha: Libri, 2002. 580 s. ISBN 80-7277-031-4. S. 263.
- ↑ a b HUBIČKA, Jiří. Volba prezidenta (1934, 1980). www.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2013-05-21 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Záznam volby v archívu Českého rozhlasu [online]. Český rozhlas [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ a b c 1934 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2008-02-08 [cit. 2019-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ a b c d MLEJNEK, Josef; ŠUSTROVÁ, Petruška. Poslední volba T. G. Masaryka prezidentem. www.moderni-dejiny.cz [online]. 2012-12-18 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-14 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013 [cit. 2019-02-08]. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
- KLIMEK, Antonín. Boj o hrad II.: Kdo po Masarykovi? (1926-1935). [s.l.]: Nakladatelství Tomáš Krsek, 2017. 1008 s. ISBN 9788090624252.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- NS RČS 1929-1935, PS a Senát, 1. schůze,část 1/1 (24. 5. 1934). www.psp.cz [online]. 1934-05-24 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online.
- Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla. ČT24 [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-03-08]. Dostupné online.
- Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-14 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- Jak jsme volili prezidenta Masaryka? Divili byste se, jak to bylo napínavé. Zoom magazin [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.