Československé parlamentní volby 1946

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky se konaly v neděli 26. května 1946. Šlo o první volby v Československu po druhé světové válce a zároveň jediné do nástupu komunistů k moci a poslední provedené v systému politické soutěže až do roku 1990.

Kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Národní fronta Čechů a Slováků.

Kandidovat mohly jen strany Národní fronty, byly to čtyři strany v českých zemích a čtyři na Slovensku. Jednalo se o strany, které jako jediné byly po válce povoleny a systém již nepočítal s koalicí a opozicí, ale s účastí všech stran ve vládě. Neexistoval rovněž systém preferenčních hlasů. Ve volbách byly zavedeny tzv. bílé lístky (nebo také prázdné lístky), které měly být určeny k projevení nesouhlasu s politikou Národní fronty. [1]

Volební kraje a mandáty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam členů Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé po volbách v roce 1946.

Ve volbách se rozdělovalo 300 mandátů v jednokomorovém Ústavodárném Národním shromáždění. Jednotlivým zemím Československa byl přidělen počet mandátů na základě počtu osob zapsaných v seznamech voličů ke dni 7. května 1946 (země Česká 150, země Moravskoslezská 81 a Slovensko 69 mandátů). Území Československa bylo dále rozděleno na 28 volebních krajů, kterým byl potom přidělen počet mandátů podle počtu odevzdaných platných hlasů ve volbách na základě tzv. zemského mandátového čísla, určeného poměrným způsobem z celkového počtu platných hlasů dané země.

Výsledky voleb v roce 1946[editovat | editovat zdroj]

Výsledky KSČ a KSS podle okresů

Krátce před volbami byla volební způsobilost snížena z 21 na 18 let. Ve volbách hlasovalo celkem 7 099 411 voličů.[1] Komunistická strana dosáhla v českých zemích nejlepších výsledků v okresech, odkud bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo, nejvíce v okrese Tachov - 70,45% hlasů.[2] I když na Slovensku získala většinu hlasů (61,43%) Demokratická strana, zvolení KSČ v českých zemích znamenalo její zánik a KSČ tak získala moc v celém Československu.

Strana
země Česká (v %) země Moravskoslezská (v %) Slovensko (v %) Počet mandátů [1] Mandáty (podíl v %) [3]
Komunistická strana Československa
43,25
34,46
-
93
31,0
Československá strana národně socialistická
25,20
20,20
-
55
18,3
Československá strana lidová
16,27
27,56
-
46
15,3
Československá sociální demokracie
14,96
16,7
-
37
12,3
Demokratická strana
-
-
61,43
43
14,3
Komunistická strana Slovenska
-
-
30,48
21
7,0
Strana slobody
-
-
4,20
3
1,0
Strana práce
-
-
3,11
2
0,7
prázdné lístky
0,31
0,44
0,78
-
-
celkem
300

Dopady voleb[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku První vláda Klementa Gottwalda.

Výsledek voleb znamenal posílení Komunistické strany Československa. V čele vlády proto stanul komunista Klement Gottwald. Zachován byl ale systém Národní fronty a široké koalice stran. Komunisté měli v nové vládě devět zástupců (sedm českých a dva slovenské), národní socialisté, lidovci a slovenští demokraté po čtyřech, sociální demokraté tři a dva ministři byli bez stranické příslušnosti.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam členů Slovenské národní rady po volbách v roce 1946.

Volby rovněž určily složení dalších zákonodárných a samosprávných orgánů. Na základě jejich výsledků byly například provedeny změny ve složení Slovenské národní rady. Podle Nařízení Slovenské národní rady 91/1946 O obnovení Slovenskej národnej rady na podklade výsledku volieb do Ústavodarného národného shromaždenia měly politické strany předložit seznam kandidátů do SNR a těm se měl přidělit mandát v SNR poměrně podle výsledků celostátních voleb.[4] Analogickým způsobem byly výsledky celostátních voleb aplikovány na přerozdělení mandátů v místních národních výborech. V českých zemích to znamenalo výrazný nástup KSČ do vedení místních a okresních výborů. V 37,5 % místních národních výborů získala KSČ nadpoloviční většinu mandátů a ze 163 předsedů okresních národních výborů jich nyní bylo 128 z KSČ.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Výsledky voleb na totalita.cz
  2. Volby 1946 a odsun Němců
  3. Československá volební statistika [1]
  4. 91/1946 Zb. SNR Nariadenie Slovenskej národnej rady o obnovení Slovenskej národnej rady na podklade výsledku volieb do Ústavodarného národného zhromaždenia [online]. zbierka.sk, [cit. 2012-10-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 468. (česky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]