Nitra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Slovensku. O řece na Slovensku pojednává článek Nitra (řeka).
Nitra
Nitra
Nitra
Nitra – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 151 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Nitranský
okres Nitra
tradiční region Ponitrie
Administrativní dělení 14 místních částí
Nitra
Red pog.png
Nitra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 102,2 km²
Počet obyvatel 78 033 (31. 12. 2014)
Správa
Status město
Starosta Jozef Dvonč (SMER, SNS, SF)
Oficiální web http://www.nitra.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Nitra
Štefánikova 60
949 01 Nitra
PSČ 949 01

Nitra (maďarsky Nyitra, německy Neutra) je krajské a okresní město na Slovensku. Leží na jihu země, na stejnojmenné řece, má 78 033 obyvatel[1] a je pátým největším městem v zemi.

Nitra byla centrem nitranského knížectví, jež bylo za knížete Pribiny připojeno k velkomoravské říši. I později si město s nitranským hradem udrželo význam důležitého správního centra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nitra v roce 1690

Oblast dnešní Nitry byla nejprve osídlena Kelty, později Germány a nakonec Slovany. Již v 9. století se zde nacházela bohatě vybavená pohřebiště, v 10. století pak staromaďarské hroby. Archeologický průzkum doložil existenci několika románských církevních staveb. V první třetině 9. století zde sídlil kníže Pribina, město bylo tehdy jedním z center Velkomoravské říše. Od roku 1018 ho drželi Arpádovci, kolem roku 1083 zde bylo obnoveno biskupství. Roku 1248 se Nitra stala královským městem, o čtyřicet let později ale král město i hrad daroval nitranským biskupům. V letech 1633 - 34 ji okupovali Turci při svých výbojích. Nejznámější památkou je Nitranský hrad z 11. století, v 15. století přestavěný a upravovaný ještě v době baroka.

Velkomoravská historie[editovat | editovat zdroj]

Akropole nitranská, kam se umísťuje sídlo knížete Pribiny a Svatopluka, než se stal králem a vládcem celé Moravy. Bývalý Pribinův hrad, v soudobých pramenech nazývaný Nitrava, byl v dalším období sídlem údělného knížectví příslušníků dynastie Mojmírovců. Počátky výzkumů byly ve znamení hledání zbytků kostela vysvěceného solnohradským biskupem Adalramem, a to pod základy mladšího románského chrámu sv. Emmerama později s dodatečně rozšířeným patrociniem i sv. Benedikta a sv. Svorada. Obrat v dosavadních názorech historiků na Nitru přinesly výkopové práce pozdějšího akademika Böhma. Ukázalo se, že románský kostel nemůže být pokračovatelem kostela knížete Pribiny, neboť jeho základy překrývají pohřebiště z 11. stol. Počátek systematických výzkumů spadá do roku 1957 a je spojen se jménem Bohuslava Chropovského. Typický velkomoravský inventář se našel, ale v blízkosti kostela sv. Ladislava až z počátku 18. stol. Pribinovo hradiště se tedy nacházelo asi 1 km jižně od středověkého hradu. Současné výzkumy vede Gabriel Fusek. Nitranské velkomoravské osídlení je charakterizováno shlukem ostrožních hradisek, která obklopovala centrální ústředí na návrší jižně od nitranského středověkého hradu. Centrální část s pravděpodobným tržištěm, zděnou stavbou pravděpodobně palácového typu a kostelem z 10. stol. chránilo opevnění tvořené dvojitým zemním valem s palisádou a příkopem. Na hradní výšině je doloženo zatím jen sporadické osídlení. Důstojnost sídla dotvářel obranný celek opevněných hradisek důležitých zejména s vojensko-strategického hlediska, kontrolujících přístupové cesty k jádru aglomerace. Na Martinském vrchu je doložen kostel z 9. stol., pohřebiště a rozvinutá specializovaná řemeslná výroba ve třech osadách mimo obvod valů. Na severozápadní straně to bylo sídliště výrazně zemědělské, na východní straně bydleli hutníci a skláři a na jihozápadě kováři, kameníci, kosťaři a šperkaři. Specializované hrnčířství je typické pro hradisko na Lupce, sklářství zase pro hradisko Borina na Šibeničním vrchu i pro hradisko na Zoboru. Vzhledem k názvu se o lokaci Nitry nikdy nepochybovalo. Jelikož ibn Rustova Kniha vzácných drahokamů zmiňuje dvě města - město (grad) Nít (Nitra) a Velké (vele-) město (grad), pravděpodobně tedy Nitru a Velehrad, rovnítko mezi nimi můžeme prakticky vyloučit.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Nitra je centrem celého kraje, nachází se zde mnoho důležitých institucí, jako např. Slovenská Poľnohospodárska Univerzita, Univerzita Konštantína Filozofa, Divadlo Andreja Bagara, Slovenské poľnohospodárske múzeum, různé výzkumné ústavy a výstavní areál Agrokomplex. Zastoupeno je zde mnoho odvětví průmyslu, nejvíce ale potravinářský, a to hlavně díky zemědělskému charakteru okolní krajiny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hradní okrsek
Kalvárie v Nitře
  • Nitranský hrad – národní kulturní památka
  • bazilika sv. Jimrama – pův. románský, přestavován v gotice a baroku
  • horní biskupský katedrální kostel – gotický, na severní straně hradní skály, raně barokně upraven a spojen širokým schodištěm s dolním kostelem a znovu upraven vrcholně barokně (Domenico Martinelli)
  • dolní kostel – raně barokní, mramorový oltář
  • biskupský palác – vrcholně barokní na gotických základech

Horní Město

  • kostel Panny Marie a františkánský klášter – barokní, na kostele reliéfy ze začátku 16. století
  • měšťanské a kanovnické domy – ze 17.–19. století
  • Malý a Velký seminář – z 19. století
  • Pro meritae quieti – empírová budova
Piaristický kostel sv. Ladislava

Dolní Město

  • Piaristický klášter s kostelem sv. Ladislava – barokní komplex
  • klášter vincentek s kostelem Panny Marie – novorománská bazilika
  • kostel Panny Marie na Kalvárii – poutní, s klášterem nazarénů, křížová cesta s hlavní kaplí sv. Kříže
  • Synagoga - z r. 1911, eklektický sloh
  • mariánský sloup – sloup z r. 1750 od Martina Vogerleho – součást prostoru přístupu k hradu, který parkově upraven a sochařsky vyzdoben v 2. polovině 18. století

Moderní památky

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Nitra

Veřejná městská doprava[editovat | editovat zdroj]

V Nitře je provozovaná městská doprava, a to společností Arriva. Ačkoliv město mělo ambice na zavedení trolejbusové sítě, po roce 1989 se od tohto plánu upustilo. V provozu je jen autobusová doprava. Celkem je tedy v provozu 92 autobusů, většinou se jednalo o typ Karosa B 731 a Karosa B 732 a kloubové vozy Ikarus 280. Po jejich vyřazení zejména autobusy SOR dále pak Van Hool AG 300 (13 vozů), Mercedes-Benz (8 vozů), Scania OmniLink (3 vozy), Solaris Urbino 12 (2 vozy), Karosa B 952 (6 vozů), Karosa B 961, Karosa C 943 (obě jsou kloubové záložní vozy, nicméně kvůli nedostatku kloubových vozidel (3/2015) jsou v provozu pravidelne i s vlastními řidiči), Karosa C 934 (1 voz, který je zařazen na specifický turnus a v noci na svoz zaměstanců Arrivy) a jeden Irisbus Crossway. V provozu je celkem 26 linek a sezonní cyklobus do městského parku (1 speciálně upravená Karosa B 732). Noční linky neexistují.

Osobní meziměstská doprava[editovat | editovat zdroj]

Nitra je napojená na rychlostní komunikaci, která ji spojuje s Bratislavou.

Železniční trať přes město byla vybudována za Rakouska-Uherska, a tak je směřována od Budapešti údolím řeky Nitra do Prievidze a Nitrianskeho Pravna. Později vybudována trať do Leopoldova, kde navazuje na trať Žilina - Bratislava, až do současnosti nebyla elektrifikována, což brání větším rychlostem vlaků mezi těmito městy.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

  1. Srbsko Bački Petrovac, Srbsko
  2. Česko České Budějovice, Česko
  3. Česko Kroměříž, Česko
  4. Slovensko Spišská Nová Ves, Slovensko
  5. Chorvatsko Osijek, Chorvatsko
  6. Polsko Zielona Góra, Polsko
  7. Austrálie Gosford, Nový Jižní Wales, Austrálie
  8. USA Naperville, USA
  9. the Netherlands Zoetermeer, Nizozemsko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geografie a demografie města k 1. 1. 2010 na www.nitra.sk,

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 
  • ABC kulturních památek Československa. Praha : Panorama, 1985. (Pyramida) Kapitola Nitra, s. 326–328.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]