Nitra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Slovensku. O řece na Slovensku pojednává článek Nitra (řeka).
Nitra
Nitra
Nitra
Nitra
Nitra – znak
znak
Nitra – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška151 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresNitra
Tradiční regionPonitrie
Administrativní dělení14 místních částí
Nitra
Nitra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha102,2 km²
Počet obyvatel76 655 (31. 12. 2018)
Hustota zalidnění750 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMarek Hattas
Vznik826
Oficiální webwww.nitra.sk
E-mailmsunitra@msunitra.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Nitra
Štefánikova 60
949 01 Nitra
Telefonní předvolba037
PSČ949 01
Označení vozidelNR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nitra (maďarsky Nyitra, německy Neutra) je krajské a okresní město na Slovensku. Leží na jihu země, na stejnojmenné řece. V roce 2010 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak pátým největším slovenským městem.[1]

Nitra byla centrem nitranského knížectví, jež bylo za knížete Pribiny připojeno k velkomoravské říši. I později si město s nitranským hradem udrželo význam důležitého správního centra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nitra v roce 1690

Oblast dnešní Nitry byla nejprve osídlena Kelty, později Germány a nakonec Slovany. V 9. století se zde nacházela bohatě vybavená pohřebiště, v 10. století pak staromaďarské hroby. Archeologický průzkum doložil existenci několika románských církevních staveb. V první třetině 9. století zde sídlil kníže Pribina, město bylo tehdy jedním z center Velkomoravské říše. Od roku 1018 ho drželi Arpádovci, kolem roku 1083 zde bylo obnoveno biskupství. Roku 1248 se Nitra stala královským městem, o čtyřicet let později ale král město i hrad daroval nitranským biskupům. V letech 1633–1634 ji okupovali Turci při svých výbojích. Nejznámější památkou je Nitranský hrad z 11. století, v 15. století přestavěný a upravovaný ještě v době baroka.

Velkomoravská historie[editovat | editovat zdroj]

Akropole nitranská, kam se umísťuje sídlo knížete Pribiny a Svatopluka, než se stal králem a vládcem celé Moravy. Bývalý Pribinův hrad, v soudobých pramenech nazývaný Nitrava, byl v dalším období sídlem údělného knížectví příslušníků dynastie Mojmírovců.

Počátky výzkumů byly ve znamení hledání zbytků kostela vysvěceného salcburským biskupem Adalramem, a to pod základy mladšího románského chrámu sv. Jimrama později s dodatečně rozšířeným patrociniem i sv. Benedikta a sv. Svorada. Obrat v dosavadních názorech historiků na Nitru přinesly výkopové práce pozdějšího akademika Böhma. Ukázalo se, že románský kostel nemůže být pokračovatelem kostela knížete Pribiny, neboť jeho základy překrývají pohřebiště z 11. století. Počátek systematických výzkumů spadá do roku 1957 a je spojen se jménem Bohuslava Chropovského. Typický velkomoravský inventář se našel, ale v blízkosti kostela sv. Ladislava až z počátku 18. století. Pribinovo hradiště se tedy nacházelo asi 1 km jižně od středověkého hradu. Současné výzkumy vede Gabriel Fusek.

Nitranské velkomoravské osídlení je charakterizováno shlukem ostrožních hradisek, která obklopovala centrální ústředí na návrší jižně od nitranského středověkého hradu. Centrální část s pravděpodobným tržištěm, zděnou stavbou pravděpodobně palácového typu a kostelem z 10. století chránilo opevnění tvořené dvojitým zemním valem s palisádou a příkopem. Na hradní výšině je doloženo zatím jen sporadické osídlení.

Důstojnost sídla dotvářel obranný celek opevněných hradisek důležitých zejména s vojensko-strategického hlediska, kontrolujících přístupové cesty k jádru aglomerace. Na Martinském vrchu je doložen kostel z 9. století, pohřebiště a rozvinutá specializovaná řemeslná výroba ve třech osadách mimo obvod valů. Na severozápadní straně to bylo sídliště výrazně zemědělské, na východní straně bydleli hutníci a skláři a na jihozápadě kováři, kameníci, kosťaři a šperkaři. Specializované hrnčířství je typické pro hradisko na Lupce, sklářství zase pro hradisko Borina na Šibeničním vrchu i pro hradisko na Zoboru.

Vzhledem k názvu se o lokaci Nitry nikdy nepochybovalo. Jelikož ibn Rustova Kniha vzácných drahokamů zmiňuje dvě města – město (grad) Nít (Nitra) a Velké (vele-) město (grad), pravděpodobně tedy Nitru a Velehrad, rovnítko mezi nimi můžeme prakticky vyloučit.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Nitra je centrem celého kraje, nachází se zde mnoho důležitých institucí, jako např. Slovenská poľnohospodárska univerzita, Univerzita Konštantína Filozofa, Divadlo Andreja Bagara, Slovenské poľnohospodárske múzeum, různé výzkumné ústavy a výstavní areál Agrokomplex. Zastoupeno je zde mnoho odvětví průmyslu, nejvíce ale potravinářský, a to hlavně díky zemědělskému charakteru okolní krajiny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hradní okrsek
Kalvárie v Nitře

Horní Město[editovat | editovat zdroj]

Piaristický kostel sv. Ladislava

Dolní Město[editovat | editovat zdroj]

Moderní památky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Nitra

Veřejná městská doprava[editovat | editovat zdroj]

V Nitře je provozovaná městská doprava, a to společností Arriva. Ačkoliv město mělo ambice na zavedení trolejbusové sítě, po roce 1989 se od tohoto plánu upustilo. V provozu je jen autobusová doprava. Celkem je tedy v provozu 92 autobusů, většinou se jednalo o typ Karosa B 731 a Karosa B 732 a kloubové vozy Ikarus 280. Po jejich vyřazení zejména autobusy SOR dále pak Van Hool AG 300 (13 vozů), Mercedes-Benz (8 vozů), Scania OmniLink (3 vozy), Solaris Urbino 12 (2 vozy), Karosa B 952 (6 vozů), Karosa B 961, Karosa C 943 (obě jsou kloubové záložní vozy, nicméně kvůli nedostatku kloubových vozidel (3/2015) jsou v provozu pravidelně i s vlastními řidiči), Karosa C 934 (1 vůz, který je zařazen na specifický turnus a v noci na svoz zaměstnanců Arrivy) a jeden Iveco Crossway. V provozu je celkem 26 linek a sezonní cyklobus do městského parku (1 speciálně upravená Karosa B 732). Noční linky neexistují.

V areálech Výstaviska Agrokomplex a Slovenského poľnohospodárskeho múzea od roku 1985 funguje muzeální úzkorozchodní Nitrianska poľná železnica.

Osobní meziměstská doprava[editovat | editovat zdroj]

Nitra je napojena na rychlostní komunikace. V roce 2011 byl otevřen obchvat Nitry a úsek rychlostní silnice R1, který spojil Nitru s Bratislavou, Trnavou, Zvolenem a Banskou Bystricou.

Železniční trať přes město byla vybudována za Rakouska-Uherska, a tak je směřována od Budapešti údolím řeky Nitra do Prievidze a Nitrianského Pravna. Později byla vybudována trať do Leopoldova, kde navazuje na trať ŽilinaBratislava, ale až do současnosti nebyla elektrifikována, což brání větším rychlostem vlaků mezi těmito městy. Ve městě je hlavní železniční stanice a 4 zastávky (Dolné Krškany, Dražovce, Mlynárce a Nitra zastávka). Železniční nádraží Nitra sousedí s autobusovým nádražím.

Do města jezdil v rámci linky Praha-Nitra železniční dopravce Arriva vlaky.

V městské části Janíkovce se nachází letiště s regionálním významem, kde sídlí Aeroklub Nitra.

Sport[editovat | editovat zdroj]

akce

V letech 2005, 2009 a 2011 se zde konalo mistrovství Evropy v plachtění, kde zvítězili také čeští piloti Pavel Loužecký a Roman Mraček.

kluby

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geografie a demografie města k 1. 1. 2010 na www.nitra.sk,

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12. storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 
  • ABC kulturních památek Československa. Praha: Panorama, 1985. (Pyramida). Kapitola Nitra, s. 326–328. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]