Maur z Pětikostelí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Maurus z Nitry
Socha Maura v Székesfehérváru
Socha Maura v Székesfehérváru
Datum narození 1000/1001
Datum úmrtí kolem 1070
Svátek 25. říjen
Úřady opat, biskup
Uctíván církvemi římskokatolická církev

Maurus nebo také blahoslavený Maurus (maďarsky Mór) (1000/1001 – kolem roku 1070, Pécs) byl slovenský básník a prozaik, autor nejstarší uherské latinsky psané legendy o poustevnících sv. Svoradovi Ondřejovi a sv. Benediktu a opat v klášteře na Panonské hoře a biskup v Pětikostelí.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

O původu tohoto muže existuje několik hypotéz. Pocházel z okolí Nitry. Vzdělání získal v klášteře na Zoboru, kde byl scholastikem. Vysvěcen byl v benediktinském klášteře sv. Martina na Panonské hoře (Pannonhalma, Maďarsko), kde se stal později opatem (1034).[2] Dle Bratislavských análů ze 13. století byl v roce 1036 ustanoven biskupem v Pětikostelí.[1]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Své dílo Vita sanctorum Zoerardi-Andree Confessor et Benedicti Martyr, eremitarum (Život svatých Svorada Ondřeje vyznavače a Benedikta mučedníka, poustevníků), jehož přesné datum vzniku není známo, napsal zřejmě jako tzv. kanonizační legendu (oba svatí byli kanonizováni v roce 1083) na podnět vévody Gejzy. Přibližuje v ní život těchto světců, kteří působili za panování Štěpána I. Děj této latinsky psané legendy se váže ke slovenskému prostředí, konkrétně k Nitře a asi i k Trenčínu. Psal o lidech, které osobně znal, proto jsou jeho vyjádření velmi autentická. Zaznamenal svědectví Benedikta a opata Filipa o svatém životě a mučednické smrti Svorada a o zázracích, které se děly po jeho smrti. Z Benediktova života zaznamenává pouze jednu epizodu – jeho smrt.[1]

Styl legendy je klidný, referující (vlastní pasáže a reprodukování Benediktova svědectví), ale i emocionálně patetický (oslavné pasáže a reprodukování svědectví opata Filipa) a kromě klasického prozaického podání se v něm objevují i ​​části rýmování prózy.[1]

Legenda je i důležitým pramenem k počátkům uherského státu a pro slovenské dějiny zvlášť významná, neboť je prvním literárním dílem, které se nejen zabývá konkrétním slovenským prostředím (Zobor, Nitra, Váh, Skalka u Trenčína), ale i její autor i oba oslavenci – poustevníci byli podle všeho slovenského etnického původu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurus (Nitra) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d KÁKOŠOVÁ, Zuzana: MAURUS (heslo). In: MIKULA, V., a kol.: Slovník slovenských spisovateľov, s. 370–371.
  2. a b MAURUS: Legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi. In: Antológia staršej slovenskej literatúry, 1981, s. 43–45.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUGAN, Bystrík: Biskup Maurus v slovenských dejinách. In: Bobák, J. a kol.: Historický zborník č. 19, 2/2008. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej, 2008, s. 54–66
  • MAURUS: Legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi [online]. Antológia staršej slovenskej literatúry. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 1981. In: Univerzitná knižnica v Bratislave [citované 28. 11. 2010]. dostupné online
  • MIKULA, Valér, a kol.: Slovník slovenských spisovateľov. Knižnica slovenskej literatúry. Bratislava: Kaligram a Ústav slovenskej literatúry SAV, 2005. ISBN 80-7149-801-7
  • PAŠTEKA, Július a kol.: Lexikón katolíckych kňazských osobností Slovenska. Bratislava: Lúč, 2000, s. 904–905
  • ZRUBEC, Laco: Osobnosti našej minulosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991, s. 86–89

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]