Historický fond Diecézní knihovny (Nitra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Diecézní knihovna je v severovýchodním křídle Velkého semináře

Historický fond Diecézní knihovny v Nitře se nachází v prostorách Kněžského semináře sv. Gorazda na Samově ulici č. 14/983 v Nitře. Je v něm uloženo 65 288 knihovních svazků (podle inventarizace z roku 1981), dá se mluvit o 71 341 titulech. Diecézní knihovna je umístěna v přízemí severovýchodního křídla semináře. Historický fond byl vyhlášen roku 1990 Nařízením vlády Slovenské republiky č. 478 z 23. května za movitou národní kulturní památku. Také k ní třeba připočíst cca 1 000 nezkatalogizovaných svazků, což jsou příspěvky správce Ladislava Belase po roce 1990. Za oficiální otevření knihovny lze brát 30. listopad 1885.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tvorba fondu knihovny sahá do 12. století, kdy se začaly shromažďovat v katedrálním kostele rukopisné kodexy. Tyto se staly základem katedrální knihovny (z roku 1828 se vzpomíná index knih katedrální knihovny jako Index Librorum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis a z roku 1850 jako Maculatori Elenchi Operum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis collectum), předchůdce Diecézní knihovny.

Zachariáš Mošovský (1582 - 1587) byl prvním sběratelem knih, který se zasloužil o obohacení sbírky o Prvotisky a tisky ze 16. století. Je jich 1 405.

O rozvoj knihovny se starali Nitranští biskupové:

Další biskupové rozvíjející knihovnu:

  • Imrich Bende (1893 - 1911)
  • Viliam Batthyányho (1911 - 1920), jeho knihy tvoří kvůli vlepení exlibris dobře identifikovatelný soubor.
  • Karol Kmeťko (1921 - 1948), snažil se vytvořit Ústřední diecézní Slovenskou knihovnu.
  • 1961 knihovna byla předána do správy Okresní knihovny.
  • 19631966 knihovnu řídilo Okresní vlastivědné muzeum, po ní zase Okresní knihovna.
  • 21. ledna 1990 se vrátila pod správu Biskupského úřadu a správcem se stal Ladislav Belás.
  • 23. května 1990 byl fond Diecézní knihovny prohlášen za movitou národní kulturní památku, fond je zvětšený o cca 1 000 svazků z příspěvku správce.

Složení fondu[editovat | editovat zdroj]

Jazykové:

Chronologické:

Dělení fondu podle tematických skupin[editovat | editovat zdroj]

  • Teologická díla
    • Církevní právo 1 875 sv. (Základní díla církevního práva, církevní zákony, díla o vztahu církve a státu) zde i 1273 sv. Metrimonium a Coelibát
    • Schematizmy 1 371 sv.
    • Kalendáře 188 sv.
    • Studium biblicum 1 227 sv.
    • Sancti Patres 1 052 sv.
    • Theologie Pastorale et liturgica 2 276 sv.
    • Theologie generalis, dogmatika, morálně 4 775 sv.
  • Historie, zeměpis
    • Historia universalis et geografie 1 514 titulů
    • Historia Hungariae 2 019 sv.
  • Literatura 1 639 sv.
  • Periodika
    • Scripta periodica civilis et ecclesiastica 1 072 titulů v 10 364 sv.
    • Auctores Graecia et Latini 395 sv.
  • Gramatika 630 sv.
  • Bibliografie 2 399 sv.
  • Filozofie 975 sv.
  • Pedagogika 716 sv.
  • Medicína 456 sv.
  • Zemědělství 149 sv.
  • Umění 152 sv.
  • Numismatika 200 sv.
  • Společenské vědy 176 sv.
  • Přírodní vědy
  • Právo 1 288 sv

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nejstarší prvotisky z roku 1473, komentář k dílu Boëthius, Anicius Manlius Torquatus Severinus: De consolatione philosophiae[1]
  • Prvotisky obsahující celostránkové dřevorytiny s figurálními motivy Officium Beate Virginis Mariae, (Paříž, 1495).
  • Nitranský kodex pravděpodobně z roku 1083
  • Nejstarší bible z roku 1475
  • Dílo Mateja Bela z let 1735 - 1742 vytištěné ve Vídni Notitiae Hungariae Novae
  • pětijazyčný slovník Antona Bernoláka z roku 1825, kde se poprvé vzpomíná slovenština
  • Podpis císaře Františka Josefa I. ze 7. září 1887 v návštěvní knize
  • Nejmenší knihou je knížka o rozměrech 8 x 5,5 cm vydána v roce 1628.
  • Největší knihou je Atlas československých dějin s rozměry 50 x 43 cm vydán v Praze v 1965.
  • Nejsilnější knihou jsou Zápisky z dějin polského sejmu s 1 659 stranami vydané v r. 1557
  • Nejtěžší knihou je Neerlandia Catholica z 19. století s hmotností přibližně devět kilogramů
  • Calepiniho slovník Ambrosio Calepini dictionarium undecim linguarum z roku 1599 vydaný v Basileji obsahuje text v 11 jazycích
  • Zajímavou je i Gramatika romské řeči v maďarštině z roku 1800

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historický fond Diecéznej knižnice na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.gutenberg.org/cache/epub/13316/pg13316-images.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Nařízení vlády SR č. 478/1990 Sb.
  • Fábryová, Lívia. Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře = Opera impressa saeculi XVI quae in Bibliotheca Dioecesana Nitrae asservantur. Martin: Slovenská národní knižnica, 2000. 368 s., Edice: ?? Generální katalog tlačí 16. století zachovaných na území Slovenska. IX.C [= III].[1]
  • Fábryová L .: Diecézní knihovna v Nitře v Knihovna, roč. 2, č. 3, str. 138 - 142 (2001)[2]
  • Frimmová, E .: recency knihy Fábryová, L .: Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře v Knihovna roč. 2 č. 4 (2001), str. 212 - 213 [3]