Ľudovítová
| Ľudovítová | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°23′50″ s. š., 18°4′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nitra |
  Ľudovítová | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,88 km²[1] |
| Počet obyvatel | 233 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 124,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Renáta Kováčová |
| Vznik | 1389 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Ľudovítová 21 |
| Telefonní předvolba | 037 |
| PSČ | 951 44 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NR |
| NUTS | 581097 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ľudovítová (do roku 1948 Lajšová) je obec na Slovensku v okrese Nitra. Žije v ní 233[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy dokládají neolitické osídlení krajiny v okolí vesnice. Její historie se odvíjí od 13. století, kdy nitranské opatství vyčlenilo část území Jelšovec a darovalo rytíři Lajosovi (Ľudovítovi) za jeho vojenské služby.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1358, kdy je uváděná jako „Layos prope Vichap“ (Ľudovítová při Výčapech). Další písemné zdroje uvádějí v roce 1389 a 1404 obec Lajosfolua, která patřila drobným zemanům, později (1577) patřila nájemcům. Až do konce 18. století patřila hraběcímu rodu Nyáryů a od konce 18. století rodině Ghylányů.
Další názvy:
- 1773 Lajosfalva, Lojschow, Lojssow,
- 1786 Lajoschfalwa, Lajssow,
- 1808 Lajosfalva, Lajossowá,
- 1863–1907 Lajosfalu,
- 1913 Lajos, 1920 Lajošová,
- 1927–1948 Lajšová, Lajos
- maďarsky Lajos, Lajosfalu, Lajosújfalu.
Od roku 1948 se vesnice jmenuje Ľudovítová. V roce 1960 byla připojena k obci Výčap-Opatovce a v roce 1994 se osamostatnila.[3][4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na jihovýchodní části Nitranské pahorkatiny na terase a v údolí řeky Nitry. Odlesněné území se rozkládá na převážně aluviální rovině a pahorkatině, která zasahuje na východu k úpatí Tribečských vrchů, je tvořena třetihorními usazeninami pokrytými spraší a údolními usazeninami. Převládá zemědělská půda s černozemí, hnědozemí a nivní půdou. Asi deset hektarů zaujímají rybníky, které vznikly přehrazením ramen řeky Nitry.[5][6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci se nachází zámek z 18. století, v minulosti obýván rodem Nyáryů a později Ghylányů až do roku 1950. Pak byl využíván jako školící středisko Okresního výboru KSS v Nitře. V letech 1960 až 1968 sloužil se skleníky pro výuku dívek odborného učiliště, obor zahradnictví a zelinářství. Od roku 1968 zde byl domov důchodců, který se změnil na ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy.
- Na místním hřbitově stojí barokní kaple postavená v roce 1773 Adamem Ghylánym. Kaple je zasvěcená svatému Antonínovi. V roce 1950 v kapli do rodinné krypty byla pohřbena poslední majitelka zámku Sidónie Gylányová.
- Památník obětem první světové války je na hřbitově.
- Na pomezí katastrů Ľudovítová a Výčap-Opatovce na Tureckém poli stojí Turecký kříž. V letech 1682–1683 zde utrpěli Turci největší porážku při dobývání Hornonitranského údolí.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudovítová na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Pamätihodnosti. www.ludovitova.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Ľudovítová - História - Okres Nitra - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-30.
- ↑ Základné informácie. www.ludovitova.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Ľudovítová - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-30.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1978. 532 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudovítová na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
