Tribeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tribeč
Hrad Gýmeš
Tribeč, hrad Gýmeš

Nejvyšší bod829 m n. m. (Veľký Tribeč)

Nadřazená jednotkaVnitřní Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Podunajská pahorkatina, Vtáčnik, Hornonitranská kotlina, Považský Inovec, Pohronský Inovec, Strážovské vrchy

SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Vnitřní Západní Karpaty, Tribeč vyznačen červeným polem
Vnitřní Západní Karpaty, Tribeč vyznačen červeným polem
Horninyvápenec
PovodíNitra, Váh
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tribeč (nesprávně Tríbeč[1]) je krajinný celek ve Fatransko-tatranské oblasti, střední pohoří v oblouku Vnitřních Západních Karpat. Nejvyšší vrch je Veľký Tribeč (829 m n. m.). Seznam všech vrcholů s výškou nad 600 metrů ukazuje seznam vrcholů v Tribeči.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obklopují ho Podunajská pahorkatina, Strážovské vrchy, Považský Inovec, Pohronský Inovec, Vtáčnik a Hornonitranská kotlina. Nachází se v okresech Nitra, Zlaté Moravce, Topoľčany a Partizánske na západním Slovensku.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Má podobu trojúhelníkového výběžku do Podunajské nížiny. Z geomorfologického hlediska se člení na podcelky Zobor, Jelenec, Veľký Tribeč a Rázdiel. Má délku 50 km a maximální šířku 18 km. Převažují listnaté bukové lesy, z velké části náleží do Chráněné krajinné oblasti Ponitří.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Tribeč je také spojován s moderním folklorem, který vypráví o tom, že v pohoří se záhadně ztrácejí lidé.[2] První takto zaznamenané případy pocházejí z počátku 20. století. Mezi nejznámější případ pak patří zmizení Waltera Fischera v roce 1939, který byl pohřešovaný tři měsíce.

Téma bylo zpracováno Jozefem Karikou v románu Trhlina. Kniha byla námětem pro stejnojmenný film natočený v roce 2019.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tribeč na slovenské Wikipedii.

  1. https://www.juls.savba.sk/ediela/ks/1994/6/ks1994-6.html#tribec-nie-tribec
  2. MAREŠ, Jaroslav. Děsivými historkami opředená Tríbeč – slovenské bludičky [online]. Badatelna. datum přístupu = 2021-06-24 Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]