Považský Inovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Považský Inovec
Bezovec, Považský Inovec
Považský Inovec

Nejvyšší bod 1042 m n. m. (Inovec)

Nadřazená jednotka Fatransko-tatranská oblast
Sousední
jednotky
Strážovské vrchy, Tribeč, Podunajská pahorkatina, Malé Karpaty, Bílé Karpaty

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Vnitřní Západní Karpaty, b2.svg
Horniny vápenec, pískovec, břidlice
Povodí Váh, Nitra
Souřadnice
Považský Inovec na geologické mapě Slovenska

Považský Inovec je geomorfologický celek na západním Slovensku. Základní (jádrové) pohoří zabíhající do Podunajské nížiny patří do Fatransko-tatranské oblasti. Při jeho délce 48 km a proměnlivé šířce 15 až 25 km zabírá celkovou plochu o rozloze asi 600 km². Nejvyšším bodem členité vrchoviny je vrch Inovec (1042 m). Má složitou geologickou stavbu. Je bohatý na minerální prameny, bez větších vodních toků. Klimaticky spadá do mírně teplé oblasti. Setkávají se zde teplomilné a horské druhy rostlin, druhově rozmanité je i zastoupení živočichů. Lidské osídlení se datuje od starší doby kamenné. Oblast je vhodná pro turistiku.

Poloha a popis[editovat | editovat zdroj]

Považský Inovec se nachází na západním Slovensku a patří do Fatransko-tatranské oblasti. Jedná se o 48 km dlouhé pohoří s proměnlivou šířkou 15 až 25 km. Pohoří je nejmohutnější ve své severní části, sousedící se Strážovskými vrchy, které dominuje nejvyšší vrch Inovec (1042 m). Směrem na jih pozvolna klesá do Podunajské nížiny, která jej obklopuje.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky se dělí na:

Seznam vrcholů vyšších než 700 m n. m. uvádí Seznam vrcholů v Považském Inovci.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V pohoří pramení jen malé toky odvodňující jeho západní část do Váhu a východní část do řeky Nitry. Zejména v severní části je zaznamenán poměrně vysoký výskyt pramenů minerálních vod - takzvané kyselky. Mezi nejdůležitější prameny patří termální vývěry procházející skrz tektonické zlomy v Piešťanech v oblasti Kúpeľného ostrova. Jde o vzácný druh léčivé vody dosahující teploty až 60 °C.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Je zde velmi různorodá. Na území pohoří se setkávají teplomilné i horské druhy. Lesy jsou převážně listnaté od úpatí dubiny, výše dubohabřiny. Na vyhřívaných a suchých místech se vyskytují nejteplomilnější slovenské rostliny. Nejvyšší části pohoří zabírají bučiny. Druhové pestrosti flóry pak odpovídá i druhová pestrost zdejší fauny.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Topoľčianský hrad

Mezi nejvýznamnější historické památky patří :

Turistika a sport[editovat | editovat zdroj]

V oblasti se nachází několik desítek kilometrů značených cest, které jsou většinou nenáročné nebo jen mírně náročné.

Převážná většina tras je průjezdná i pro horská kola (třeba počítat s občasným přenášením přes skalní překážky) s pěknými sjezdy. V zimním období je pohoří vhodné i pro lyžařskou turistiku. Pro lyžaře je zde k dispozici středisko Bezovec a několik menších sjezdovek s lyžařskými vleky. Pro lezce je určeno hlavně Beckovské hradné bralo, ale i několik cvičných terénů u hradu Tematín anebo v Sokolích skalách.

Vyhlídkové body[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Považský Inovec na slovenské Wikipedii.

Panorama z Tematinu