Tematínské vrchy
 Tematínské vrchy | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2004 |
| Rozloha | 24,7 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Okres | Nové Mesto nad Váhom |
| Umístění | Považský Inovec |
| Souřadnice | 48°40′12″ s. š., 17°54′0″ v. d. |
  Tematínské vrchy | |
| Další informace | |
| Kód | SKUEV0380 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tematínské vrchy jsou chráněným územím v pohoří Považský Inovec na západním Slovensku.
Mezi území evropského významu Natura 2000 byly zařazeny v roce 2004. Rozprostírají se na území 2471 ha od střední části hřebene Povážského Inovce (Nízký Inovec) až po údolí Váhu. Nejcennější části byly prohlášeny za chráněná území již dříve. Národní přírodní rezervace Tematínska lesostep (1976), národní přírodní rezervace Javorníček (1982) a přírodní rezervace Kňaží vrch (1988).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří karbonáty, zejména světlé dolomity Hronika, které v této oblasti zastupuje Považský příkrov. Převážně jižní expozice, dolomitické podloží a nedostatek povrchových vodních toků způsobily, že toto území představuje suchý a teplý "ostrov" mezi karpatskými lesy. Většina vod v oblasti proniká propustnými karbonáty hlouběji do podloží a vyvěrá na západě podél považanských zlomů. Útočiště zde našlo xerotermní rostliny a živočichové, kteří sem pronikli v meziledových dobách z teplejších oblastí při Středozemním a Černém moři. Některé druhy se přizpůsobily životu na svazích pokrytých drobivým dolomitem, jiné daly přednost mělkým půdám, zejména rendzinům, další osídlily spraše, které sem navály větry vanoucí v ledových dobách od pevninského ledovce. V poledových dobách zde převládaly teplomilné druhy tvořené hlavně dubem pýřitým, pouze na extrémních svazích přežily druhy typické pro tzv. skalní stepi. Od středověku zdejší prostředí výrazně formoval člověk – zemědělec, který část lesů pokácel a ostatní využíval jako pastviny. Výrazně se tak rozšířily otevřené plochy, tzv. holiny a posílily společenstva skalního bezlesí s mnoha sucho a teplomilnými druhy rostlin a živočichů.
Rostlinstvo[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Mezi nejvzácnější vyslance xerotermní panonské flóry zde patří kavyl, ruměnice krasová, dobromysl bílý i koniklec velkokvětý. Severní hranici rozšíření na Pováží zde dosahují lýkovec vonný a divizna červená. Mezi sedmnácti druhy vstavačovitých rostlin zde patří k nejvzácnějším dva teplomilné druhy – hnědenec zvrhlý a rudohlávek jehlancovitý. V teplomilných dubinách dominuje dub plstnatý v podrostu s dřínem obecným.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
K nejvzácnějším bezobratlým zde patří kobylka sága stepní a dva druhy velkých cikád – cikáda jasanová a cikáda "Tibicen plebeius", které v horkém létě svým "zpěvem" navozují atmosféru Středomoří. Z množství motýlů je významný modrásek slovenský, který byl pro vědu objeven a popsán právě odsud. Z obratlovců mají v Tematínských vrších stabilní populace teplomilné druhy plazů – ještěrka zelená a užovka stromová, bohatou avifaunu reprezentuje například i symbol pravých stepí – orel královský.
Současné poměry[editovat | editovat zdroj]
Nadměrná pastva a odlesňování této části Povážského Inovce našimi předky způsobily erozi nejexponovanějších svahů. Na erozí ohrožené plochy byly v druhé polovině 20. století vysázeny nepůvodní dřeviny, jako jsou borovice černá a jasan zimnář, které potlačovaly domácí dřeviny a poškodily unikátní xerotermní biotopy. V současnosti společné úsilí ochrany přírody a majitelů a uživatelů lesů vede k postupnému odlesňování nepůvodních dřevin, ukončení zalesňování holin a prosazování výsadby původních dřevin, zejména dubů.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tematínske vrchy na slovenské Wikipedii.
