Osijek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osijek

Most přes řeku Drávu v Osijeku
Osijek – znak
znak
Osijek – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 94 m n. m.
Stát Chorvatsko Chorvatsko
Župa Osijecko-baranjská
Region Slavonie
Osijek
Red pog.svg
Osijek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 171 km²
Počet obyvatel 114 616 (2001)
Hustota zalidnění 670,3 obyv./km²
Náboženské složení křesťanství
Správa
Starosta Krešimir Bubalo
Vznik 2. století
Zakladatel Římané
Oficiální web www.osijek.hr
Adresa obecního úřadu Franja Kuhača 9,31000 Osijek
PSČ 31000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osijek (maďarsky Eszék, německy Esseg, v srbské cyrilici Осијек) je největší město v chorvatské Slavonii a čtvrté největší v zemi. Má 114 000 obyvatel a je správním střediskem župy Osijek-Baranja.Ve městě sídlí fotbalový klub NK Osijek

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Město založili Římané pod názvem Mursa v 2. století. V 6. století bylo zničeno avarskými nájezdy a později obnoveno dosídlenými Slovany, předchůdci Chorvatů.[zdroj?] V letech 15261687 bylo obsazeno Turky. Když byli v druhé polovině 17. století vyhnáni, stalo se součástí Habsburské monarchie.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 18. století se situace začala měnit. V Osijeku začaly být zakládány školy, rozvíjela se kultura, vydávány byly noviny. Roku 1809 získal Osijek statut svobodného královského města. Devatenácté století bylo pro Osijek obdobím hospodářského a kulturního rozvoje. Město jako centrum východní Slavonie těžilo z obnovy jihouherského pohraničí, které ke konci 19. století navíc přestávalo být ohrožováno tureckými vpády.

V první polovině 20. století změnil několikrát svého vlastníka. Kdysi uherské město se v listopadu 1918 stalo součástí Království SHS, během druhé světové války bylo území severně za řekou Drávou znovuobsazeno Maďarskem a z Osijeku se stalo pohraniční město. Osvobozeno partyzány bylo po průlomu na Sremské frontě na jaře 1945. Poté bylo opět začleněno do Jugoslávie.

Poválečný rozvoj znamenal dramatické změny také i pro Osijek. Vznikly nové čtvrti jako například Sjenjak, Vijenac, Jug a Jug II (poslední dvě jsou panelová sídliště). Rozvíjel se také potravinářský a obuvnický průmysl. V roce 1965 město postihly rozsáhlé povodně.[1]

Během války v Chorvatsku bylo město několikrát obléháno Jugoslávskou lidovou armádou, bombardováno ze vzduchu a těžce poškozeno.[2]. Na rozdíl od nedalekého Vukovaru však nebylo převážně srbskými vojsky dobyto.

Po roce 1998, kdy se z Východní Slavonie stáhly jednotky OSN byla zahájena poválečná obnova. Obnoveno bylo centrum města a některé čtvrti. Rozvíjena je turistika; hlavním zajímavým objektem v Osijeku je barokní pevnost Tvrđa, pocházející z roku 1753.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Tabule s partnerskými městy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu sib.hr
  2. http://www.hcr.hr/en/minskaSituacijaKarta.asp?ID=6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]