Đakovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Đakovo
Dakovo-1.JPG
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška111 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Dakovo
Dakovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha170 km²
Počet obyvatel27 745 (2011)[1]
Hustota zalidnění163,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.djakovo.hr
PSČ31400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Centrum Đakova

Đakovo (maďarsky Diakovár) je město v chorvatské Osijecko-baranjské župě. V roce 2011 zde žilo 19 508 obyvatel (s přilehlými oblastmi celkem 27 798). Je centrem regionu Đakovština a stejnojmenné opčiny, do které spadá dalších 8 sídel (převážně vesnic).

Je také sídlem đakovsko-osijecké arcidiecéze s katedrálou sv. Petra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě současného města se v období antiky nacházela římská osada Certissia. Zanikla v souvislosti se Stěhováním národů. Současné město je poprvé připomínáno v polovině 13. století v souvislosti s vznikem Bosenské arcidiecéze z rozhodnutí tehdejšího uherského krále, Bély IV. Dokument uvádí rok 1239, a o sedm let později do Đakova přesídlil tamní biskup. Název Dyacou ve středověké maďarštině se poprvé objevil roku 1376.

Osmanská říše se města zmocnila během své expanze do Evropy v roce 1536. Turci vládli celému regionu zhruba 150 let. Sídlila zde nižší úroveň regionální správy (kaza), administrativně město patřilo do Sandžaku Požega. Turci jej uváděli pod názvem Yakova.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok Obyvatel
1953 9 573
1961 12 077
1971 15 987
1981 18 105
1991 20 317
2001 20 912

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať Ploče – Đakovo – Beli ManastirBudapešť. Západně od něho pak vede i dálnice A5 (Slavonika).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místním fotbalovým klubem je NK Đakovo, který hraje chorvatskou třetí ligu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]