Království chorvatsko-slavonské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Království chorvatsko-slavonské
Kraljevina Hrvatska i Slavonija
Horvát-Szlavón Királyság
Königreich Kroatien und Slawonien
 Chorvatské království
 Slavonské království
1868–1918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Chorvatsko-Slavonské království je růžově
hlavní město:
Záhřeb
obyvatelstvo
počet obyvatel:
2,621,954 (v r. 1910)
státní útvar
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Chorvatské království Chorvatské království
Slavonské království Slavonské království
Nástupnické:
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Království chorvatsko-slavonské (chorvatsky Kraljevina Hrvatska i Slavonija; maďarsky Horvát-Szlavón Királyság; německy Königreich Kroatien und Slawonien) bylo mezi lety 18681918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vytvoření a poloha[editovat | editovat zdroj]

Království zaujímalo území tzv. Středního Chorvatska (bez Mezimuří) a Slavonie; bylo obýváno především Chorvaty a srbskou menšinou. Hlavním městem byl Záhřeb. Království se stejně jako Uhersko dále dělilo na župy, jichž bylo celkem 8.

Roku 1849 se Chorvatsko-slavonské království odtrhlo od Uher a stalo se korunní zemí Rakouska se značnou autonomií. Slavonie zároveň ztratila část Sremu ve prospěch Srbské vojvodiny a Temešského banátu, ale roku 1860 se jí po zrušení této země tato část Sremu opět vrátila. Po rakousko-uherském vyrovnání (1867) byly Chorvatsko-Slavonie znovu podřízeny svrchovanosti Uher. Nespokojenost Chorvatů s tímto stavem vedla k nepokojům a protestům, takže následujícího roku museli maďarští představitelé uzavřít uhersko-chorvatské vyrovnání (Nagodba) a povolit autonomii Chorvatsko-slavonského království v rámci Svatoštěpánské koruny.

Chorvaty bylo království nazýváno Trojjediné království dalmatské, chorvatské a slavonské (Trojedna Kraljevina Hrvatska i Slavonija popř. zkráceně Trojednica), jelikož chorvatská veřejnost neuznávala rozdělení chorvatských zemí na 2 části (Chorvatsko-Slavonie patřily pod Uhry, tj. Zalitavsko, kdežto Dalmácie pod rakouskou část R-U, tj. Předlitavsko).

Odtržení od Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán.