Přeskočit na obsah

Království chorvatsko-slavonské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Království chorvatsko-slavonské
Kraljevina Hrvatska i Slavonija
Horvát-Szlavón Királyság
Königreich Kroatien und Slawonien
 Chorvatské království (1527–1868)
 Slavonské království
18681918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Gott erhalte Franz den Kaiser
(„Zachovej nám, Hospodine, Františka císaře“)
Geografie
Mapa
Království (tmavě zelená) v roce 18681918 s nárokovaným územím (světle zelená)
Záhřeb
Rozloha
42 541 km² (rok 1910)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
1 892 499 (rok 1880)
2 621 954 (rok 1910)
chorvatština (úřední)
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)
Slavonské království Slavonské království
Následující
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů

Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské (chorvatsky Kraljevina Hrvatska i Slavonija; maďarsky Horvát-Szlavón Királyság; německy Königreich Kroatien und Slawonien) bylo mezi lety 18681918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.

Vytvoření a poloha

[editovat | editovat zdroj]

Království zaujímalo území tzv. Středního Chorvatska (bez Mezimuří) a Slavonie, dále k němu patřily vesnice Baljevac, Mali Baljevac, Mali Skočaj, Veliki Skočaj a Zavalje (v současnosti součást Unsko-sanského kantonu ve Federaci Bosny a Hercegoviny) a bylo obýváno především Chorvaty a srbskou menšinou. Hlavním městem byl Záhřeb. Království se stejně jako Uhersko dále dělilo na župy, jichž bylo celkem 8.

Roku 1849 se Chorvatsko-slavonské království odtrhlo od Uher a stalo se korunní zemí Rakouska se značnou autonomií. Slavonie zároveň ztratila část Sremu ve prospěch Srbské vojvodiny a Temešského banátu, ale roku 1860 se jí po zrušení této země tato část Sremu opět vrátila. Po rakousko-uherském vyrovnání (1867) bylo Chorvatsko-slavonské království znovu podřízeno Uhersku. Nespokojenost Chorvatů s tímto stavem vedla k nepokojům a protestům, takže následujícího roku museli maďarští představitelé uzavřít uhersko-chorvatské vyrovnání (Nagodba) a povolit autonomii Chorvatsko-slavonského království v rámci Svatoštěpánské koruny.

Chorvaty bylo království nazýváno Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské (Trojedna Kraljevina Hrvatske, Slavonije i Dalmacije popř. zkráceně Trojednica), jelikož chorvatská veřejnost neuznávala rozdělení chorvatských zemí na 2 části (Chorvatsko-Slavonie patřily pod Uhry, tj. Zalitavsko, kdežto Dalmácie pod rakouskou část R-U, tj. Předlitavsko).

Odtržení od Rakousko-Uherska

[editovat | editovat zdroj]

29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Poté přestal být používán termín Země Koruny svatoštěpánské.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]