Mezimuří



Mezimuří (chorvatsky Međimurje, slovinsky Medžimurje, maďarsky Muraköz, německy Murinsel) je historické území rozdělené mezi Chorvatsko (většina území) a Slovinsko (malá část území). Slovinská část zahrnuje pět katastrálních území Gibina, Globoka, Razkrižje, Šafarsko, Veščica, se sedmi vesnicemi (Gibina, Globoka, Kopriva, Razkrižje, Šafarsko, Šprinc, Veščica) [1]. Chorvatská část je tvořena jednak územím Mezimuřské župy a dále katastrálním územím Legrad.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Region se skládá z náplavové roviny v jeho jihovýchodní části (tzv. Dolní Mezimuří) a svahů alpského podhůří v jeho severozápadní části (Horní Mezimuří – někdy také nazývané Međimurske gorice, což přibližně znamená „Mezimuřské vrchy“). Nejvyšším geografickým bodem je Mohokos s nadmořskou výškou 344,4 metru. Tvoří součást krátkého pohoří, které se táhne přibližně 20 kilometrů severozápado-jihovýchodním směrem přes severozápadní část regionu. Zatímco Horní Mezimuří je pokryto háji, loukami, vinicemi a ovocnými sady, Dolní Mezimuří je převážně využíváno pro orbu, včetně polí obilovin, kukuřice, brambor a také pro pěstování zeleniny.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla osídlena již od neolitu a doby bronzové. Od 1. století byla pod kontrolou Římské říše a součástí provincie Panonie. V raném středověku se zde usadili Slované a oblast se později stala součástí Panonského Chorvatského knížectví, poté Chorvatského království a (od roku 1102) Chorvatského království v personální unii s Uherskem.[2] V průběhu staletí byla oblast v držení mnoha šlechtických rodů, jako byli Lackovićové, Celjští, Ernuštové, Zrinští, Althannové nebo Feštetićové.
Podle volby v Cetinu v roce 1527 se Mezimuří dostalo pod vládu rakouských Habsburků a zůstalo součástí habsburské monarchie (později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska) až do konce první světové války v roce 1918. Od roku 1720 bylo Mezimuří oficiálně součástí uherské župy Zala.
V prosinci 1918 bylo Mezimuří obsazeno a na lidovém shromáždění v největším městě regionu, Čakovci, bylo prohlášeno za součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později známého jako Jugoslávie).[3] Toto bylo potvrzeno Trianonskou smlouvou. Po skončení druhá světová válkaskončení druhé světové války byl region rozdělen mezi tí Chorvatsko a Slovinsko.
Hrady a zámky
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mapa třetího vojenského mapování Habsburské monarchie 1:75 000
- ↑ ENCIKLOPEDIJA, Hrvatska. Međimurje. Hrvatska enciklopedija [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ 9th January - Croatian Parliament Memorial Day [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezimuří na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Mezimuří v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích