Tyrolské hrabství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Okněžněné) hrabství tyrolské
(Gefürstete) Grafschaft Tirol
Contea (principesca) del Tirolo
 Bavorské vévodství
 Tridentské knížecí biskupství
 Brixenské knížecí biskupství
11401919 Německé Rakousko 
Italské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Tyrolské hrabství v rámci Rakouska-Uherska (stav k roku 1914)
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1806)
Rakouské arcivévodstvíRakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
PředlitavskoPředlitavsko Předlitavsko
Zánik
1919 – rozdělením mezi Itálii a Rakousko
Státní útvary a území
Předcházející
Bavorské vévodství Bavorské vévodství
Tridentské knížecí biskupství Tridentské knížecí biskupství
Brixenské knížecí biskupství Brixenské knížecí biskupství
Následující
Německé Rakousko Německé Rakousko
Italské království Italské království

Tyrolské (okněžněné) hrabství (německy Gefürstete Grafschaft Tirol, italsky Contea principesca del Tirolo) byl v letech 11401919 politický útvar na území Tyrol. Země patřila v prostoru Alp k významným státům, které ovládaly přístupy z německých oblastí Říše do Itálie, proto se jej také snažili ovládnout Habsburkové – jejich vedlejší linie tu pak od 60. let 14. století vládly. Roku 1504 bylo hrabství okněžněno (tj. pozvednuto do vyššího, knížecího stavu), nicméně vládci dále zůstali na úrovni hrabat.

V souboru habsburských zemí byla během 15. století země zahrnována do tzv. Předních Rakous, později do „dědičných zemí“, jež po r. 1867 tvořily Předlitavsko. Dnes je toto území rozděleno převážně mezi rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko a italskou autonomní oblast Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige), avšak menší okrajová území byla za Mussoliniho vlády začleněna do Benátska a Lombardie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Tirol (dnes v Jižních Tyrolech na území Itálie), až do roku 1420 rodové sídlo tyrolských hrabat, po němž má i celé území své jméno

Nejstaršími známými obyvateli Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V 6.7. století pronikli až do údolí Adige k dnešnímu Salurnu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště v Dolomitech. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který se od roku 1130 tituloval „hrabata z Tirolu“ (podle rodového hradu TirolMerana). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián I. udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země).

Historická mapa Tyrol a Vorarlberska z roku 1799

Roku 1782 připojil k Tyrolsku císař Josef II. území Vorarlberska. Do roku 1801 bylo území Tyrolska tvořeno většinou území dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. Jižním Tyrolskem, některými částmi moderní italské autonomní provincie Trento a také obcemi Colle Santa Lucia, Cortina d'Ampezzo, Livinallongo del Col di Lana, Magasa a Valvestino .[1] 9. března 1801 bylo k Tyrolsku připojeno do té doby ze správního hlediska nezávislé biskupství Brixen a 4. února 1803 i území biskupství Trident, zahrnující též obec Pedemonte.

V napoleonských dobách (180514) bylo tyrolské území (spolu s Vorarlberskem) zabráno nově vzniknuvším Bavorským královstvím, jemuž ho z vůle Napoleona muselo Rakousko odstoupit v rámci prešpurského míru. Bavorsko rozdělilo Tyrolsko mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810Italskému království. V roce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v čele s tyrolským lidovým hrdinou Andreasem Hoferem (v roce 1810 byl v italské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuzačleněno do Rakouského císařství, přičemž k němu byly připojeny některé okrajové části bývalého Salcburského knížecího arcibiskupství (Brixenské údolí, obec Matrei, údolí Zillertal). 26. února 1861 bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou korunní zemí.

Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala i převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Rakouské republiky. Roku 1923 byly od Trentina odděleny území moderních obcí Colle Santa Lucia, Cortina d'Ampezzo a Livinallongo del Col di Lana, která byla nově začleněna do provincie Belluno; roku 1929 bylo od Trentina odděleno území moderní obce Pedemonte, které bylo nově začleněno do provincie Vicenza; roku 1934 byla nakonec oddělena ještě území moderních obcí Magasa a Valvestino, která byla nově začleněna do provincie Brescia. Roku 2007 se Cortina d'Ampezzo a Colle Santa Lucia vyslovily v referendech pro přechod k autonomní provincii Bolzano, roku 2008 se v referendu vyslovila obec Pedemonte pro návrat k autonomní provincii Trentino.

Seznam tyrolských panovníků[editovat | editovat zdroj]

Tyrolská orlice
Rytířský znak okněžněného hrabství dle H. G. Ströhla
Znak okněžněného hrabství dle H. G. Ströhla
Tyrolská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
Albert
1028–1140 Albert I.
1140–1165 Albert II.
1165–1180 Berthold
1180–1190 Jindřich I.
1202–1253 Albert III.
Menhardovci
Období vlády Jméno Poznámky
1253–1258 Menhard I. gorický a istrijský hrabě
1257–1295 Menhard II. korutanský vévoda a jako Menhard IV. gorickým hrabětem
1295–1310 Ota jako Ota III. vévodou korutanským
1310–1335 Jindřich II. jako Jindřich I. králem českým a vévodou korutanským
1335–1363 Markéta Pyskatá dcera Jindřicha druhého
Lucemburkové
Období vlády Jméno Poznámky
1335–1341 Jan Jindřich moravský markrabě a manžel Markéty Pyskaté
Wittelsbachové
Období vlády Jméno Poznámky
1341–1361 Ludvík jako Ludvík V. hornobavorským vévodou a manžel Markéty Pyskaté
1361–1363 Menhard III. jako Menhard hornobavorským vévodou
Habsburkové
Období vlády Jméno Poznámky
1363–1365 Rudolf Zakladatel jako Rudolf II. vévodou korutanským a jako Rudolf IV. vévodou rakouským
1365–1386 Leopold I. korutanský vévoda
1386–1395 Albrecht korutanský vévoda
1396–1406 Leopold II.
1406–1439 Fridrich S prázdnou kapsou
1439–1490 Zikmund Bohatý rakouský arcivévoda a regent Předních Rakous a Tyrolska
1564–1595 Ferdinand II. arcivévoda
1602–1618 Maxmilián tyrolský regent
1619–1632 Leopold III. tyrolský regent a kníže
1646–1662 Ferdinand Karel tyrolský kníže
1663–1665 Zikmund František biskup
1665–1705 Leopold IV. jako Leopold I. císařem Svaté říše římské
1705-1711 Josef císař Svaté říše římské

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. podrobnou mapu viz [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]