Přední Rakousy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přední Rakousy
Vorderösterreich
Österreichische Vorlande
 Švábské vévodství 12781805
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa historických území Předních Rakous kolem roku 1780 (bez Tyrol a Sundgau)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1804)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie (do 1804)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství (od 1804)
státní útvary a území
předcházející:
Švábské vévodství Švábské vévodství
následující:
Bádenské kurfiřtství Bádenské kurfiřtství
Bavorské království Bavorské království
Hesensko-Darmstadtsko Hesensko-Darmstadtsko
Hohenzollernsko-Sigmaringen Hohenzollernsko-Sigmaringen
Auersperské knížectví Auersperské knížectví
Württemberské království Württemberské království

Přední Rakousy (německy Vorderösterreich, dříve Vorlande) je historické označení souboru panství a území vlastněných rodem Habsburků na území Svaté říše římské mimo jejich nejdůležitější („dědičné“) rakouské země – tj. Vnitřní Rakousy (Štýrsko, Korutany, Kraňsko s Vindickou markou, Gorice s Gradiškou, část Istrie, Rijeka, Terst a Duino) a samotné Rakouské arcivévodství (Horní a Dolní Rakousy). Spojnicí mezi Vnitřními a Předními Rakousy byly Tyroly, spolu s později vzniklým Vorarlberskem. Tyroly byly nejprve počítány spíše k Předním Rakousům (a právě z tyrolského Innsbrucku se jim také vládlo), ale později byly z tohoto celku vyděleny.

Mezi lety 13791665 (s přestávkami) byla tato skupina zemí spravována habsburskou sekundogeniturou. Na Vídeňském kongresu (1815) se rakouský císař František I. zbytku Předních Rakous úplně vzdal ve prospěch jihoněmeckých států. Dnes je oblast rozdělena mezi Německo (Bádensko-Württembersko, Bavorsko), Švýcarsko a Francii (Alsasko).

Územní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Pohraniční sloupek s nápisem Vorderösterreich

Jádro Předních Rakous tvořila původní rodová panství ve Švábsku, okolo hradu Habichtsburg v Aargau, odkud Habsburkové pocházeli. Tato panství byla postupně rozšiřována (koupí, děděním, válkami), takže ve druhé polovině 13. století byl hrabě Rudolf IV. nejmocnějším mužem německého jihozápadu. Když se r. 1273 neočekávaně dostal na římskoněmecký trůn (jakožto Rudolf I. Habsburský), naskytly se mu nové, velké možnosti k rozšiřování svých držav.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]