Lombardsko-benátské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Království lombardsko-benátské
Regno Lombardo-Veneto
Königreich Lombardo-Venetien
Österreichisches Italien
 Italské království (1805–1814)
 Republika svatého Marka
18151866 Druhé Francouzské císařství 
Italské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Gott erhalte Franz den Kaiser
(„Bůh zachovej nám Františka císaře“)
Motto: A.E.I.O.U.
geografie
Mapa
Lombardsko-benátské království jako součást Rakouského císařství, rok 1815
rozloha:
46 991 km² roku 1850
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
lombardsko-benátská lira (18161860)
lombardsko-benátský florin (18601866)
vznik:
1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu
zánik:
1866 – připojení Benátska k Italskému království
státní útvary a území
předcházející:
Italské království (1805–1814) Italské království (1805–1814)
Republika svatého Marka Republika svatého Marka
následující:
Druhé Francouzské císařství Druhé Francouzské císařství
Italské království Italské království

Království lombardsko-benátské (italsky Regno Lombardo-Veneto, německy Königreich Lombardo-Venetien) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9. června 1815 jako součást Rakouského císařství. Království zaniklo roku 1866, když poslední zbytky jeho území anektovalo Italské království.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Malý znak
Správní členění Království lombardsko-benátského

Vídeňský kongres spojil dohromady oblasti Lombardie, které byly pod nadvládou Habsburků již od 16. století, rakouští Habsburkové ji drželi v letech 1713–1796, a oblasti Benátska, které se dostalo pod rakouský vliv po roce 1797, jako samostatný územní celek v rámci Habsburské monarchie. Království se administrativně skládalo ze dvou nezávislých částí, které měly svojí místní vládu. Lombardská část se skládala z provincií Milán, Como, Bergamo, Brescia, Pavia, Cremona, Mantova, Lodi-Cream, a Sondrio. Benátsko se skládalo z Benátek, Verony, Padovy, Vicenza, Trevisu, Roviga, Belluna a Udiny.[1]

Prvním lombardsko-benátským králem byl císař František I., který vládl od roku 1815 dalších dvacet let až do své smrti. Od roku 1835 do roku 1848 Ferdinand I. Dobrotivý.

Lombardsko-benátský královský plášť

Po lidové revoluci 22. března 1848 (tzv. Pět dnů milánských) Rakušané uprchli z Milána a to se následně stalo hlavním městem Lombardské prozatímní vlády (Governo Provvisorio della Lombardia). Následujícího dne proti rakouské nadvládě povstaly Benátky a vyhlásily Benátskou prozatímní vládu (Governo Provvisorio di Venezia). Poté, co rakouská armáda ve dnech 24.–25. července 1848 porazila sardinské oddíly u Custozy, 6. srpna vstoupila do Milána a 24. srpna 1849 do Benátek, kde následně obnovila rakouskou správu.

Rakouský císař František Josef I. poté vládl v Království lombardsko-benátském po zbytek jeho existence. Císařův mladší bratr Maxmilián, který se později stal mexickým císařem, byl v letech 1857–1859 místokrálem v Miláně. Roku 1859 byla Curyšským mírem po druhé italské válce za nezávislost Lombardie anektována rodícím se sjednoceným italským státem. Benátky byly k Italskému království připojeny po prusko-rakouské válce pražským mírem roku 1866.[1] Dějiny Království lombardsko-benátského tak skončily.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Lombardy-Venetia na anglické Wikipedii.

  1. a b Rosita Rindler Schjerve (2003) "Diglossia and Power: Language Policies and Practice in the 19th Century Habsburg Empire", ISBN 3-11-017653-X, pp. 199-200

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERGER WALDENEGG, Georg Christoph. Zum Schutze der Staatssicherheit: Der Mailänder Aufstand vom 6. Februar 1853 und die Verhängung des Sequesters. Prague Papers on the History of International Relations. 2003, roč. 7, s. 5–40. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-070-2. 
  • R. John Rath: The Carbonari: Their Origins, Initiation Rites, and Aims, The American Historical Review, Vol. 69, No. 2 (Jan., 1964).
  • Gonda Imre – Niederhauser Emil: A Habsburgok. Egy európai jelenség, Gondolat, Budapest, 1978, ISBN 963-280-714-6
  • A.J.P. Taylor: A Habsburg Monarchia (The Habsburg Monarchy) 1809–1918, Scolar, Budapest, 2003, ISBN 963-9193-87-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]