Parmské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vévodství Parmy a Piacenzy
Ducato di Parma e Piacenza
 Milánské vévodství 1545–1802/1808
1814–1859
Taro (department) 
Spojené středoitalské provincie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Dirige me Domine!
geografie
Mapa
Rozloha Vévodství Parmy a Piacenzy
Parma
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
vznik:
1545 – vyhlášením nezávislosti na Milánském vévodství
zánik:
1859 – vytvořením Spojených středoitalských provincií
Státní útvary a území
Předcházející:
Milánské vévodství Milánské vévodství
Nástupnické:
Taro (department) Taro (department)
Spojené středoitalské provincie Spojené středoitalské provincie

Parmské vévodství (italsky Ducato di Parma) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství. Vévodství vzniklo jako léno pro nelegitimního syna papeže Pavla III.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Piera Luigi Farnese a hlavním městem se stala Parma.

Pier Luigi Farnese, první vévoda z Parmy
Erb parmské větve bourbonské dynastie
Parmská mince zobrazující Marii Luisu Habsburskou

Farneská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1556, druhý vévoda z Parmy, Ottavio Farnese, získal i město Piacenza, čímž se stal vévodou z Piacenzy a od té doby byl jeho stát znám jako Vévodství Parmy a Piacenzy (Ducato di Parma e Piacenza) farneská dynastie poté ve Vévodství Parmsko-Piacenzkém vládla do roku 1731, kdy vévodskou korunu zdědil mladší syn španělského krále Karel, jehož matka Alžběta Farnese byla dědičkou Parmského vévodství. Karel Španělský poté vládl v Parmě až do konce války o polské následnictví roku 1735, kdy ji Karel Španělský výměnou za Království obojí Sicílie připojil ke Svaté říši římské.

Habsburkové však v Parmském vévodství vládli jen do roku 1748, kdy je Cášský mír přiřkl zpět Bourbonům v podobě nového vévody z Parmy Filipa, mladšího bratra Karla Španělského. Filip jako vévoda se tak stal zakladatelem parmské větve bourbonské dynastie.

Napoleonské války[editovat | editovat zdroj]

Roku 1796 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy okupováno francouzskou armádou generála Napoleona Bonaparta. Podle smlouvy z Aranjuez roku 1801 vévoda Ferdinand formálně souhlasil s připojením vévodství k Napoleonovi. Území Parmského vévodství bylo připojeno k Cisalpinské republice, roku 1802 do roku 1805Italské republice a nakonec v letech 18051808 napoleonskému Italskému království. Roku 1808 bylo Parmské území přímo připojeno k Francouzskému císařství jako departement Taro.

Po vídeňském kongrese[editovat | editovat zdroj]

Roku 1815 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy obnoveno Vídeňským kongresem, který jej přiřkl jako odstupné manželce sesazeného Napoleona Bonaparta, Marii Luise Habsburské, která zde po zbytek života vládla se svým milencem (později manželem) hrabětem Neippergem. Stát byl přejmenován na Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a tento název mu zůstal po zbytek jeho existence.

Po smrti Marie Luisy roku 1847 se k vládě navrátila parmská větev Bourbonů, která zatím vládla v malém Vévodství Lucca. Bourbonská dynastie vládla do roku 1859, kdy byli vyhnáni revolucí, která následovala po sardinském vítězství nad Rakouskem ve válce za italskou nezávislost.

Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a Vévodství Lucca se poté připojila k Toskánskému velkovévodství a Modenskému vévodství a tyto státy vytvořily v prosinci 1859 Spojené středoitalské provincie, které byly v břernu 1860 připojeny k Sardinskému království.

Bourbonská dynastie si na titul parmského vévody dělá nároky dodnes. Současným pretendentem titulu je od roku 1977 Carlos Hugo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Parma na anglické Wikipedii.