Aranjuez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aranjuez
Aranjuez – znak
znak
Aranjuez – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 494 m n. m.
Časové pásmo UTC+1/UTC+2
Stát Španělsko Španělsko
autonomní společenství Španělska Madrid
provincie Madrid
comarca Las Vegas
Aranjuez
Aranjuez
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 189,1 km²
Počet obyvatel 54 055 (2009)
Hustota zalidnění 285,9 obyv./km²
Správa
Starosta María José Martínez de la Fuente
Oficiální web www.aranjuez.es
PSČ 28300 a 28312
Označení vozidel M
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aranjuez je město nacházející se 42 km jižně od Madridu v nejjižnější části Madridského společenství. Leží na soutoku řek Tajo a Jarama. Město je známé díky renesančnímu královskému paláci, který byl roku 2001 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Stejnou slávu městu přinesl i kytarový Aranjuezský koncert Joaquína Rodriga.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik teorií o původu názvu. Nejpřijímanější je teorie, že výraz pochází z baskického arantza („hloh“). Jiná teorie říká, že výraz pochází z latinského Ara Jovis nebo Ara Iovia, tedy Jupiterův oltář.

V roce 1178 území kolem Aranjuezu získal řád svatojakubských rytířů. V 16. století byl vystavěn renesanční královský palác. Dne 17. března 1808 vypuklo v Aranjuezu povstání proti králi Karlu IV., který poté abdikoval ve prospěch svého syna Ferdinanda VII.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Průčelí paláce

Královský palác[editovat | editovat zdroj]

Stavba byla započata ve druhé polovině 16. století na popud krále Filipa II.. Projektanty paláce se stali architekti Juan de Herrera a Juan Bautista de Toledo, kteří také navhrli palác El Escorial. Stavba byla dokončena v polovině 18. století za vlády Ferdinanda VI.; za vlády Karla III. byla přistavěna další dvě křídla.

Plaza de Toros[editovat | editovat zdroj]

Plaza de Toros

Jedna z prvních španělských arén pro koridu byla otevřena královnou Marií Luisou Parmskou roku 1797. Aréna měla kapacitu 9000 diváků, a to i přesto, že v době jejího otevření mělo město ne více než 4300 obyvatel. Je zde dvanáct veřejných vchodů, které vedou do třech kruhových galerií, přičemž v každé galerii je deset kamenných lavic k sezení. Členové královské rodiny a jejich hosté používali zvláštní vchod, který vedl přímo na královskou galerii. Po požáru roku 1809 byla aréna opravena a král Ferdinand VII. ji věnoval městu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Aranjuez leží v hlubokém údolí řeky Tajo, kde se nachází velmi úrodná půda vhodná pro pěstování pšenice a dalších obilovin. Hojné je pěstování chřestu, jahod, ale také vinné révy a vodních melounů. K dalším významným zemědělským produktům patří čirok, slunečnice, rajčata, brambory, artyčoky nebo chilli papričky.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Blízkost Madridu a kvalitní železniční i silniční spojení vytváří z Aranjuezu vhodné město pro průmyslovou výrobu. Ve městě je tak zastoupen průmysl chemický (výroba laků, barviv), potravinářský (rafinování cukru), farmaceutický či strojírenský (firma Bosch), stejně jako výroba informačních technologií (Indra Sistemas).

Většina průmyslu je soustředěna na západ od železniční stanice nebo v průmyslové zóně na jihu města.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aranjuez na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]