Korida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korida v San Marcos, Mexiko.

Korida, nebo též býčí zápasy (španělsky Corrida de toros, nebo toreo), je tradiční představení provozované zvláště ve Španělsku, v Portugalsku a v některých zemích Střední a Latinské Ameriky. Aktéři této podívané, nazývaní jako toreadoři, pro potěšení publika zabodávají do býka kopí a poté ho usmrtí mečem. Jenom ve Španělsku je při zhruba 1700 zápasech ročně usmrceno asi deset tisíc býků.[1] Stále více lidí ale tuto tradiční podívanou považuje za formu týrání zvířat, proto je postupně zakazována, např. ve španělském Katalánsku nebo v některých zemích Latinské Ameriky, jako je Uruguay, Ekvádor a Kostarika.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Plaza de toros de la Malagueta, Málaga

Nejstarším dokladem býčích zápasů nebo spíše her (cílem nebylo býka zranit či zabít) jsou vyobrazení z paláce v Knóssu. V období mínojské kultury zde mladí muži, snad kněží, předváděli rituál, při němž přeskakovali přes hřbet běžících býků. Na území Španělska se býčí zápasy poprvé objevily v 1. stol. n. l. za vlády římského císaře Claudia. V 6. stol. však bylo předvádění zvířecích zápasů zakázáno křesťanskou církví. Ze středověku nejsou o býčích zápasech žádné zprávy. Za renesance (zřejmě v důsledku obnovy zájmu o antiku a římskou kulturu) se býčí zápasy pořádaly na některých místech Španělska i v Itálii. S býky rád zápasil např. Cesare Borgia. První moderní korida se konala v Madridu roku 1726.

Býčí zápasy ve světě[editovat | editovat zdroj]

Toreador při práci s muletou
Toreador při obrátce (Arles, Francie)

Při portugalské koridě není býk usmrcován, jízdní toreador do něj pouze zapichuje bandarilly (opentlené vrhací oštěpy). Po zápase je býk ošetřen, ale někdy jsou jeho zranění tak vážná, že musí být utracen. V severním Španělsku se provozuje recortes, forma býčích zápasů, při nichž býci nejsou zabíjeni, cílem je spíše obratné uskakování před býkem nebo přeskoky přes jeho hřbet. Podobný zvyk je znám i z baskické části Francie.

V jižní Francii, zvláště ve městech Nimes a Arles, se pořádají býčí zápasy, jejichž cílem je strhnout býku z rohů červenou kokardu. Při těchto zápasech jsou používáni volně žijící býci z oblasti Camargue. Býčí zápasy zvané jallikattu se pořádají v jižní Indii a připomínají spíše americké rodeo. Podobné zápsy, jejichž cílem není usmrcení býka, se konají i na některých místech v Africe (např. na ostrově Pemba) a Arábii.

Dalším typem zápasů jsou souboje dvou býků proti sobě, známé z Vietnamu, Thajska nebo japonského ostrova Okinawa, někdy proti sobě místo býků zápasí i krávy, což je známo z některých částí Švýcarska.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Obhájci býčích zápasů často zdůrazňují, že si býci, určení ke koridě před svým "vystoupením" užijí 3-4 roky luxusního života, nesrovnatelného s životními podmínkami býků chovaných v zemědělství. Tvrdí se také, že při samotném zápase je býk tak vydrážděn, že kvůli vysoké hladině adrenalinu téměř necítí bolest. Samotné usmrcení býka matadorem je srovnatelně rychlé jako obvyklá porážka. Navíc existuje teoretická možnost, že býk svou statečností vzbudí obdiv diváků a ti si pro něj vyžádají milost. Takové případy však obvykle končí utracením býka v zázemí arény, neboť zranění jsou obvykle příliš vážná než aby mohl být vyléčen.

Odpůrci zdůrazňují krutost a rafinovanost týrání býka pomocí bodců, kopí a bandarillas (opentlených vrhacích oštěpů), které mají za úkol postupně zvyšovat bolest a tím i zuřivost zvířete. Je možné, že při závěrečném souboji s matadorem býk bolest necítí, ale předtím jistě ano. Kritizováno je i "nesportovní" chování matadora, který často před útočícím býkem poklekne, čímž vyjadřuje podřízenost, ale vzápětí opět zaútočí. Terčem kritiky je i chování diváků, které krvavá podívaná často uvede do stavu nadšení a extáze.

Důsledky koridy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 došlo při koridě ke tragické události, býk jménem Marqués vypíchl toreadoru Juanu Josému Padillovi rohem oko.[3][4][5] V roce 2016 došlo, poprvé v 21. století, k úmrtí, toreadora Víctora Barrii, při koridě.[6][7]

Inspirace pro literaturu a umění[editovat | editovat zdroj]

Manet, ÉdouardLe Torero mort

Býčí zápasy jsou kontroverzní téma. Mezi slavnými osobnostmi se najde mnoho jejich odpůrců i obdivovatelů. Mezi odpůrci převažují ochránci zvířat a zoologové, jako byl už v 19. stol. Alfred Brehm a později např. Konrad Lorenz. Z našich autorů býčí zápasy odmítal např. Karel Čapek.

Korida se ale také stala inspirací mnoha umělců, zejména, ale nejen, španělského původu. Patří k nim malíři Francisco Goya, Edouard Manet, Vasilij Surikov, Pablo Picasso či Joan Miró. V literatuře inspirovala např. Ernesta Hemingwaye nebo Federica Garcíu Lorcu, ve vážné hudbě ji ztvárnil zejména Georges Bizet ve své opeře Carmen. Koridou je inspirován také známý společenský tanec passo doble.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Korida: tak trochu morbidní zábava
  2. Katalánský parlament zakázal býčí zápasy
  3. Býk při koridě těžce zranil španělského toreadora | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2011-10-08 [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.  
  4. Zraněný toreador přijde o oko, roh býka ochromil i tvář. Aktuálně.cz [online].  [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.  
  5. Býk těžce zranil španělského toreadora [online]. denik.cz, 2011-10-08, [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.  
  6. Ve Španělsku zabil býk matadora, poprvé v tomto století [online]. novinky.cz, 2016-07-10, [cit. 2016-07-10]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  7. ČTK. První smrt toreadora od roku 1992: španělskou hvězdu Barria zabil býk v přímém přenosu. Aktuálně.cz [online]. 2016-07-10 [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]