Kord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o bodné zbrani. Další významy jsou uvedeny na stránce Kord (rozcestník).
Elektrický kord

Kord je chladná poboční bodná zbraň, která se vyvinula z pozdních typů bodných mečů. V českém prostředí poprvé doložen počátkem 15. století.[zdroj?]

Se svou štíhlou a dlouhou čepelí postupně vytlačoval mohutnější meče. Když už ruka nebyla chráněna železnou rukavicí (aby mohla snáze stisknout spoušť palné zbraně[zdroj?]), chránil ji koš ze železných úponků. Kromě šlechtických kordů, které se postupně vyvíjejí v subtilnější soubojový rapír[zdroj?], probíhá souběžně vývoj kordu jako vojenské zbraně[zdroj?]. V 18. století[zdroj?] ztrácejí i vojenské kordy své praktické uplatnění a stávají se doplňkem slavnostní uniformy (před rokem 1938 Finanční stráže, dnes u Hradní stráže)[zdroj?], odznakem důstojnické, praporčické a posléze i úřednické hodnosti[zdroj?].

Šerm kordem je jednou z disciplín sportovního šermu. Na rozdíl od šermu fleretem či šavlí je při šermu kordem platnou zásahovou plochou celé tělo šermíře. Z tohoto důvodu má číška chránící ruku znatelně větší rozměr než u ostatních zbraní. Celková délka sportovního kordu nesmí přesáhnout 110 cm (20 cm z toho připadá na rukojeť a záštitu) a hmotnost 770 g. Kordy se dají rozdělit podle čepele na kordy s trojsečnou, dvojsečnou a jednosečnou čepelí.

Části kordu určného ke sportovnímu šermu: kord začíná rukojetí, následuje záštita (číška), dále čepel a kord končí aretem. Po celé čepeli je veden drát, který končí u aretu. Aret slouží tak, že při zásahu soupeře se zamáčkne a pošle signál (pod oblečením je drát) do přístroje, na který jsou oba hráči napojeni, a zasvítí dioda (zelená nebo modrá, podle strany hráče), což je signál rozhodčímu pro zaznamenání bodu.