Adam Albert Neipperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam Albert Neipperg
Neipperg.jpg
Narození 8. dubna 1775
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 22. února 1829 ve věku 53 let
Parma
Flag of the Duchy of Parma.svg Parmské vévodství
Civilní činnost vyslanec
Vojenská kariéra
Hodnost polní maršál
Doba služby 1790
Sloužil armáda Habsburské monarchie
armáda Rakouského císařství
Bitvy obléhání Mohuče (1793)
bitva u Marenga (14. června 1800)

Adam Albert hrabě Neipperg (8. dubna 1775, Vídeň22. února 1829, Parma) byl rakouský šlechtic, generál a státník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do hraběcího rodu Neippergů, který od dob jeho dědečka Wilhelma Reinharda Neipperga sloužil Habsburkům. Jeho otcem byl Leopold Josef Johann Nepomuk, hrabě Neipperg (1728 – 1792) a matkou Marie Vilemína z Hatzfeldu a Wildenburgu [1]. Adam Albert byl vychován na Karlově škole ve Stuttgartu a v roce 1790 vstoupil do rakouské armády. Roku 1794 byl těžce raněn a přišel o pravé oko. Od roku 1805 bojoval v Itálii. Roku 1809 byl povýšen na generálmajora. V letech 18111813 působil jako vyslanec u švédského královského dvora. Roku 1813 se stal polním maršálem.

V srpnu 1814 byl pověřen ochranou bývalé císařovny Marie Luisy Rakouské, manželky Napoleona Bonaparte. V té době byl už Napoleon zbaven trůnu a vypovězen na ostrov Elba; rakouská diplomacie chtěla zabránit tomu, aby jej Marie Luisa do vyhnanství následovala (přestože manželství s Napoleonem bylo vynucené, Marie Luisa cítila jako svou povinnost stát při manželovi). Tohoto úkolu se Neipperg zhostil dokonale: s 23-letou ex-císařovnou se spřátelil, cestu za manželem ji rozmluvil a posléze (nejpozději po smrti své první ženy) se stal jejím milencem.

Na jaře 1815 se podílel na porážce Napoleonových stoupenců v Itálii, nejprve 1. května porazil neapolské vojsko u Scaporezza a následně zamířil podpořit generála Bianchiho do bitvy u Tolentina, čímž donutil neapolského krále Murata ukončit slibně se vyvíjející bitvu a kvapně ustoupit. Po Muratově porážce se Bianchi s Neippergem zúčastnili okupace jižní Francie. Poté Neipperg odcestoval do Parmy, kterou Vídeňský kongres přiřkl jako odstupné Marii Luise Rakouské. Ta svého milence Neipperga pověřila správou panství a velením parmských vojenských oddílů.

V roce 1816 císař František I. jmenoval Neipperga tajným dvorním radou.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Adam Albert byl nejprve ženat s Teresií, hraběnkou Polovou pocházející z prastarého hraběcího rodu Polů. Ta mu porodila čtyři syny, ale v dubnu 1815 zemřela.

Roku 1821 se oženil podruhé, tentokrát s Marii Luisou Rakouskou, vdovou po císaři Napoleonu Bonaparte. Z tohoto morganatického sňatku vzešel rod pozdějších knížat Montenuovo. Zřejmě již od roku 1815 byl čerstvě ovdovělý Adam Albert milencem Marie Luisy, která mu porodila dvě nemanželské děti, Albertinu (nar. 1817) a Viléma Albrechta (nar. 1819). Po smrti Napoleona se mohli konečně vzít a jejich třetí dítě, Mathilda (nar. 1822) již bylo legitimní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.geni.com/people/Adam-Adalbert-Graf-von-Neipperg/6000000002188409096

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schzl.: Neipperg, Adam Adalbert Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 23. Duncker & Humblot, Leipzig 1886, S. 408–412.
  • Peter Fuchs: Neipperg, Adam Adalbert Graf von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 19. Duncker & Humblot, Berlin 1999, S. 49 f.
  • Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 604.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]