Vilém Albrecht Montenuovo
Vilém Albrecht z Montenuovo | |
---|---|
![]() | |
Zemský velitel v Českém království | |
Ve funkci: 1866 – 1870 | |
Předchůdce | Eduard Clam-Gallas |
Nástupce | Johann Karl Huyn |
Zemský velitel v Sedmihradsku | |
Ve funkci: 1861 – 1866 | |
Předchůdce | Bedřich z Lichtenštejna |
Nástupce | Ludwig Folliot de Crenneville |
Narození | 8. srpna 1819 Parma |
Úmrtí | 7. dubna 1895 (ve věku 75 let) Vídeň |
Místo pohřbení | rodová hrobka Batthyány-Montenuovo |
Choť | Juliana Batthyányová (od 1850) |
Rodiče | Adam Albert z Neippergu a Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská |
Děti | Albertina z Montenuovo Alfred z Montenuovo Marie z Montenuovo |
Příbuzní | Napoleon II.[1], Albertina z Montenuovo[2], Alfred z Neippergu[1] a Ervín František z Neippergu[1] (sourozenci) Alexandr Wielopolski[3], Marie Markéta Wielopolska[3], Marie Anna Wielopolská[3], Alfred Wielopolski[3] a Albert Wielopolski[3] (vnoučata) |
Profese | voják a důstojník |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
Commons | Wilhelm Albrecht, Count of Montenuovo |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilém Albrecht (Albert) kníže Montenuovo (německy Wilhelm Albrecht Fürst von Montenuovo, 8. srpen 1819, Parma – 7. duben 1895, Vídeň)[pozn. 1] byl rakouský a rakousko-uherský generál, syn arcivévodkyně a bývalé francouzské císařovny Marie Luisa a generála Adama Neipperga, mimo jiné nevlastní bratr Napoleona II. Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva (1867), v letech 1866–1870 byl zemským velitelem v Českém království. Byl též rytířem Řádu zlatého rouna a v roce 1864 byl povýšen do knížecího stavu. Jeho syn Alfred Montenuovo byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem císaře Františka Josefa.
Původ a dětství
[editovat | editovat zdroj]Hrabě Vilém Albert Neipperg se narodil v roce 1819 v Parmě v Parmském vévodství. Byl nemanželským synem Adama Alberta z Neippergu (1775–1829) a jeho druhé manželky, Marie Luisy (1791–1847), dcery Františka II., císaře Svaté říše římské a jeho manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Jeho matka byla jako druhá manželka Napoleona I. v letech 1810–1814 francouzskou císařovnou. Od roku 1817 vládla jako parmská vévodkyně. Po smrti jejího manžela Napoleona v roce 1821 na ostrově Svatá Helena, se Marie Luisa morganaticky provdala za Adama Alberta. Vilém Albrecht byl tedy polorodým bratrem Napoleona II.
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1838 nastoupil do řad rakouské armády jako poručík a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1839, major 1843, podplukovník 1847, plukovník 1848). V revolučním roce 1848 bojoval pod maršálem Radeckým v Itálii, v roce 1849 vynikl v několika bitvách proti povstalcům v Uhrách. V roce 1849 byl povýšen do hodnosti generálmajora, téhož roku obdržel Řád Marie Terezie[4], s ohledem na součinnost rakouské a ruské armády v Uhrách získal také několik vyznamenání od ruského cara. V roce 1854 byl povýšen na polního podmaršála. V roce 1859 se jako velitel jízdní divize zúčastnil války se Sardinií, bojoval v bitvě u Magenty a Solferina, kde byla rakouská armáda poražena francouzsko-sardinskou armádou. V roce 1860 byl jmenován c. k. tajným radou a jako velitel pluku sloužil ve Vídni. V letech 1861–1866 byl vrchním velitelem v Sedmihradsku a nakonec zemským velitelem v Českém království se sídlem v Praze.[5] V roce 1867 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva[6], téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V roce 1878 odešel do výslužby a od té doby žil v soukromí ve Vídni. Sídlil v paláci v ulici Strauchgasse ve vídeňském Starém Městě, dědictví po matce.
Kníže z Montenuovo
[editovat | editovat zdroj]Původně po otci užíval titul hraběte z Neippergu, v roce 1864 získal titul kníže z Montenuovo, což je italský překlad německého jména Neipperg (Neuberg).[7]
Manželství
[editovat | editovat zdroj]V roce 1850 se ve Vídni oženil s hraběnkou Julianou Batthyány-Strattmann (1827–1871), mladší dcerou hraběte Jana Křtitele Batthyány-Strattmann a jeho manželky, hraběnky Marie Esterházy de Galántha. Juliana byla c. k. palácovou dámou a dámou Hvězdového řádu. Prostřednictvím tohoto sňatku získal kníže Montenuovo zámky Margarethen am Moos (Dolní Rakousy) a Peuerbach (Horní Rakousy). Měli spolu tři děti:
- Albertina princezna Montenuovo (30. červen 1853 – 13. listopad 1895), provdaná v roce 1873 za hraběte Zygmunta Wielopolského, markýze Gonzaga-Myszkowského.
- Alfréd kníže Montenuovo (16. září 1854 – 6. září 1927), v roce 1879 se oženil s hraběnkou Františkou Kinskou z Vchynic a Tetova.
- Marie princezna Montenuovo (10. září 1859 – 2. březen 1911), v roce 1878 se vdala za hraběte Antala Apponyiho de Nagy-Appony.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Parma
[editovat | editovat zdroj]- Řád konstantiniánských rytířů sv. Jiří
- Řád sv. Ludvíka za zásluhy
Rakousko
[editovat | editovat zdroj]Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- Řád červené orlice
- Řád sv. Anny
- Řád sv. Stanislava
- Řád sv. Vladimíra
- Řád slávy (Osmanská říše)
- Maltézský řád
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Narodil se dva roky před sňatkem svých rodičů. Protože matka Marie Luisa byla v té době ještě stále formálně manželkou bývalého francouzského císaře Napoleona, u knížete Montenuova se po celé 19. století v pramenech a literatuře jako datum narození uváděl rok 1821, kdy Napoleon zemřel a téhož roku se Marie Luisa provdala za generála Neipperga. Společensky přijatelný rok narození 1821 uváděl mimo jiné Ottův slovník naučný, v řadě zdrojů ale tento chybný údaj bývá uváděn dodnes.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Geni.com. Dostupné online. [cit. 2025-02-14].
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003. Dostupné online. [cit. 2025-02-14].
- ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 73
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
- ↑ Služební postup in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio:Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 121 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 162, 169 ISBN 80-86781-08-9
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, 17. díl; Praha, 1901 (reprint 1999); s. 578 (heslo Montenuovo) ISBN 80-7185-057-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Albrecht z Montenuovo na Wikimedia Commons
- Vilém Albrecht Montenuovo in: Österreichisches Biographisches Lexikon
- Vilém Albrecht Montenuovo in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Rodokmen rodu Neipperg/Montenuovo
- Rakouští šlechtici
- Rakouští generálové
- Rakousko-uherští generálové
- Knížata
- Narození v roce 1819
- Narození 8. srpna
- Narození v Parmě
- Úmrtí v roce 1895
- Úmrtí 6. dubna
- Úmrtí ve Vídni
- Italská knížata
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Nositelé Řádu svatého Vladimíra
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Maltézští rytíři
- Neippergové