Vévodství Lucca

; Vlajka	; Znak
Geografie	; Poloha vévodství Lucca (zeleně)
	; Poloha vévodství Lucca (zeleně)
Hlavní město	Lucca
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Italové
Jazyky	italština
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	1815 – rozhodnutím Vídeňského kongresu
Zánik	1847 – připojeno k Toskánskému velkovévodství
	Státní útvary a území
	Knížectví Lucca a Piombino
	Toskánské velkovévodství

Vévodství Lucca (italsky Ducato di Lucca) bylo malé vévodství na Apeninském poloostrově, v okolí města Lucca. Vzniklo rozhodnutím Vídeňského kongresu v roce 1815 za účelem odškodnění Bourbonsko-parmské dynastie, která původně vládla v Parmském vévodství, které však bylo dáno císařovně Marii Luise Habsbursko-Lotrinské, manželce Napoleona I., aby zde vládla po jeho pádu.

Rozhodnutím Vídeňského kongresu bylo dle článků 101 a 102 úmluvy knížectví Lucca povýšeno na vévodství a dáno pod vládu Marie Luise Španělské, bývalé španělská infantce a královně Etruského království, vdově po Ludvíku Bourbonsko-Parmském a jejím mužským potomkům v přímé linii. Bourbonsko-parmské vládnoucí rodině byla také v rámci odškodnění přiznána renta pět tisíc franků vyplácená rakouským císařem a velkovévodou toskánským.^{[pozn. 1]} Renta měla být vypláceno do té doby dokud parmští Bourboni neusednou na trůn jiné země. Pokud by se tak stalo nebo pokud by určení dědicové vévodství vymřeli, měla být renta zrušena a vévodství mělo připadnout velkovévodovi toskánskému.^[1]

Marie Luisa se ujala vlády v roce 1817 a vládla sice absolutisticky, ale nikoliv krutě. Snažila se vymazat stopy po vládě své předchůdkyně Élisy Bonaparte jako vévodkyni z Luccy a Piombina. Po její smrti v roce 1824 nastoupil na trůn její syn Karel II. Ludvík Parmský. V prvních letech své vlády v zemi mnoho nepobýval a její správu svěřil vládě vedené Ascaniem Mansim. V letech 1824 až 1827 vévoda cestoval po Itálii a v letech 1827 až 1833 pobýval v Německu. Poté se vrátil a věnoval se vládě ve svém malém vévodství. Mimo jiné podpořil nástup Ludvíka Filipa na francouzský trůn, ale na druhé straně podporoval karlismus ve Španělsku.

Po smrti císařovny Marie Luisy v prosinci 1847 se Karel Ludvík ujal vlády v Parmském vévodství a vévodství Lucca bylo připojeno k Toskánskému velkovévodství. Toskánský velkovévoda byl ale povinen předat části vévodství modenskému vévodovi.^{[pozn. 2]}

Symbolika

státní znak:
1815–1824
1824–1847

státní vlajka:
1815–1818
1818–1824
1824–1847

obchodní vlajka:
1819
1820

Odkazy

Poznámky

↑ Zdrojem příjmů byla zvláštní hypotéka bavaropalatines, kterou byla zatížena vybraná panství v Čechách z osobního držení panovníka.^[1]
↑ Konkrétně distrikty Castiglione, Gallicano, Minucciano, Monte Ingnose. Dále také Fivizzano, Pietrasanta a Barga patřící k Toskánsku.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c TARABA, Luboš. Vídeňský kongres - Tanec nových časů. 2. vyd. Praha: Epocha, 2020. 504 s. ISBN 978-80-7557-221-9. Kapitola Závěrečný dokument, s. 488–489.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucké vévodství na Wikimedia Commons
Repubblica di Lucca (poi Ducato)
Vlajky Luccy

[2] Zdrojem příjmů byla zvláštní hypotéka bavaropalatines, kterou byla zatížena vybraná panství v Čechách z osobního držení panovníka.^[1]

[3] Konkrétně distrikty Castiglione, Gallicano, Minucciano, Monte Ingnose. Dále také Fivizzano, Pietrasanta a Barga patřící k Toskánsku.^[1]

[taraba-1] TARABA, Luboš. Vídeňský kongres - Tanec nových časů. 2. vyd. Praha: Epocha, 2020. 504 s. ISBN 978-80-7557-221-9. Kapitola Závěrečný dokument, s. 488–489.

[pozn. 1]

[1]

[pozn. 2]