Válka o polské následnictví

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Válka o polské následnictví
Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
Trvání: 5. říjen 1733 - 1735 Casus belli: Soupeření o polskou korunu, snahy zvětšit francouzské území Výsledek: Vídeňský mír
Strany
Koalice Francie Španělsko Bavorsko	Koalice Ruské impérium Habsburská monarchie Prusko Dánsko Sasko
Velitelé
Koalice Ludvík XV.	Koalice August III. Saský

Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska a Bavorska na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Dánska na druhé straně.

Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu Stanislava Leszczyńského s Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Říše (Lotrinsko) a území v Itálii.

Po smrti Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 králem polským z rozhodnutí většiny szlachty. Rusko a Habsburská monarchie se rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě kurfiřta saského Bedřicha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí ve světle práva nelegální volba nástupnice Augusta III. 5. října 1733, byly pro Francii důvodem k vyhlášení války. 10. října 1733 Ludvík XV. vyhlásil válku Rakousku.

• 

  Ruský granátník z roku 1732

• 

  Saská pěchota roku 1730

• 

  Saský pěšák Augusta II.