Válka o polské následnictví
Válka o polské následnictví | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734 | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() | ||||||
velitelé | |||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() von Münnich ![]() ![]() von Seckendorff ![]() von Abensberg-Traun ![]() ![]()
| ||||||
ztráty | |||||||
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.
Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu mezi Stanislavem Leszczyńským a Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Svaté říše římské (Lotrinsko) a území v Itálii.
Po smrti polského krále Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 z rozhodnutí většiny szlachty novým panovníkem. Rusko a Habsburská monarchie se však rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě saského kurfiřta Fridricha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí (ve světle práva nelegitimní) volba protikrále Augusta III. 5. října 1733 byly pro Francii důvodem k vyhlášení války, kterou 10. října 1733 vyhlásil Ludvík XV. Habsburské monarchii.
Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.